Komentář týdne: Evropa a dědictví sv. Václava

27. září 2008 Komentář týdne Autor: Kateřina Vitouchová

Církevní svátek hlavního národního patrona, mučedníka svatého Václava, je zároveň státním svátkem České republiky – Dnem české státnosti. Knížete Václava vnímáme nejen jako symbol, ale i jako garanta české státnosti, svým životem a odkazem zařadil náš národ i stát do evropského společenství. Proglas zve k poslechu komentáře historika a publicisty Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd v sobotu v 7.30 nebo v 18.20 (v neděli v 1.45 a v pondělí v 15.10), po premiéře kdykoli z audioarchivu

Každá historická nebo duchovní tradice, spojená s velkou postavou našich dějin, vypovídá nejen o ní, ale především o nás samých, o tom, kam jsme kráčeli a chceme kráčet a jakými obsahy tyto tradice naplňujeme. O to více platí toto tvrzení na případ svatováclavské tradice, kontinuálně udržované už více než tisíc let. Proplétá se tak celými našimi dějinami a v každé historické etapě – a jedno jestli v době vzletů nebo našich pádů - otiskla výraznou stopu. Jako do projekčního plátna do ní současně otiskovaly své představy různé názorové směry. Není divu, že byla také různě vykládána, ale i překrucována, určitě nejvíce za nacistické okupace. Většina národa však přes všechny pokroucení významu chápala Václava jako přirozený symbol naší státnosti.

V klíčových okamžicích moderních dějin se prostor kolem světcovy sochy vždy stal magnetem, přitahující lidi do jednoho velkého společenství bez ohledu na vyznání či jiné rozdíly a bořící tak alespoň na malou chvíli předsudky a vzájemné přehrady. Stačí vzpomenout na události roku 1968 a nebo 1989. Pokud se navíc rozhlédneme třeba po našich sousedech ve střední Evropě, zjistíme, že i zde se na úsvitu státnosti objevují postavy, které jí dávají duchovní přesah. Asi nejznámějším příkladem je svatý Štěpán v Maďarsku.

O historickém významu svatováclavské úcty jistě nikdo nepochybuje. Na místě je však určitě otázka, co nám má a může říci svatováclavská tradice přes časovou propast v dnešní době. Myslím, že i na to není těžké odpovědět. Postava tohoto světce zůstává v určitě příkladem vlastností, který by měl každý zdokonalovat v každodenním životě – mírumilovnosti, obětavosti, čestnosti, zodpovědnosti a jistě by se našlo mnoho dalších. Od svatého knížete Václav si však nemůžeme odmyslet jeho veřejnou angažovanost. V legendách se například dočteme o tom, jak se věnoval chudým, sirotkům a vdovám a dbal na dodržování spravedlnosti. Předvedeno do dnešního jazyka, věnoval se hodně rozvoji sociálních aktivit ve prospěch znevýhodněných vrstev obyvatelstva a usiloval o dodržování etiky společenského života.

Dnes, kdy vidíme konkrétní mizérii kultury politiky, kdy se ztrácí ze zřetele rozměr politiky jako veřejné služby občanům a omezuje se pouze na prosazení mocenských ambicí úzkých skupin, se mi navíc Václavův vzor jeví aktuálnější než kdy předtím.

                                                          Jaroslav Šebek

NyníHudební siesta
Skladba: Koncert Es-dur pro klarinet a orchestr op. 36 - Rondo; Autor: Kramář František Vincenc; Dirigent: Caeyers Jan; Sóla: Boeykens Walter - klarinet; Soubor: Nový belgický komorní orchestr
12:40Střípek poezie
12:45Hudební siesta – 2. část
13:30Knihovnička
13:45Dnešek v kalendáři
14:00Nedělní pohádka
14:21Písničky pro hezké...

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony