Komentář Pavla Jajtnera: Svatý Josef
Březnová slavnost Kristova pěstouna, svatého Josefa, inspirovala našeho komentátora Pavla Jajtnera k úvaze o vztahu naší společnosti k mužskému prvku v rodině, řemeslnické práci a dalším skutečnostem, které svatý Josef reprezentoval. Komentář bývalého českého velvyslance u Svatého stolce uslyšíte v sobotu 19. března 2011 v 7.50 (posun kvůli přenosu ranní mše sv.) a 18.05, v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.
Svatý Josef.
Komentář týdne (20.), vysílán 19. března 2011.
Trvalou inspirací pro nás křesťany jsou životy svatých. Ukazují, jak obtížná často cesta ke svatosti bývá. Nic lidského nebylo svatým cizí. Ale ukazují také, že kde je vůle, tam je i cesta.
Josef bývalo za mého mládí nejčastější chlapecké křestní jméno. Sotva najdeme v českomoravské dolině rodinu, kde by se někdo nejmenoval Josef. Je to důkaz o tom, že svatý Josef byl pro naše předky silnou inspirací. Proč tomu tak bylo? Kterých ctností si dnes nad jiné povšimnout?
Neuděláme chybu, vyzvedneme-li Josefovu víru, která jakoby stála proti logice a proti rozumu. Velká inspirace pro nás v době, kdy je pravidlem o všem pochybovat. Nebo snad statečnost? Vzít jen to nejnutnější a odebrat se neznámými cestami přes poušť do dalekého Egypta, jak silná symbolika.
Nová doba, která si – možná trochu pozdě – uvědomila, jak důležitý je svět práce, si všímá skutečnosti, že Josef byl především dělníkem, poctivým řemeslníkem, který byl ve všech ohledech příkladem Ježíšovi, synu Mariinu, Synu Božímu. Příkladem otce rodiny, který koná svou povinnost. Tvrdě pracuje, aby rodinu uživil. Snáší dobré i zlé, jak přísluší jeho i našemu lidskému údělu. Jako tesař se podílí na budování domů a příbytků, které nemají rozměr jen fyzikální, nejsou jen úkryty před nepohodou, ale které nabývají rozměru transcendentálního tím, že se stávají skutečnými lidskými domovy, místy kde žijí rodiny v pospolitosti a lásce.
Víme toho pramálo o skrytých třiceti letech Ježíšova života. Můžeme se právem domnívat, že se vyučil tesařskému řemeslu u svého pozemského adoptivního otce, jak bychom řekli dnes, a že společně s ním přinášel lidem radost. Tesařina vyžaduje prostorovou představivost, přesnost, trpělivost i fyzickou sílu. Je to práce pod širým nebem za každého počasí, která se neobejde bez vnitřní kázně. Tesařina je povolání, kdy je často třeba opustit vlastní dílnu a domov a vydat se na cesty. Na cestách se setkávají lidé s lidmi. Tam se vypráví po práci příběhy v družném kruhu nad nekvašeným chlebem, kouskem ryby a pohárem vína ve stínu olivovníku, kdy žár slunce zvolna slábne a od galilejského moře přichází vánek. Příběhy, které se skutečně staly. Na skutečnosti, že nejlepší příběhy nelze vymyslet, se od Josefových dob se nic nezměnilo. Nejpravdivější příběhy píše sám život…
Kolik z Ježíšových podobenství bylo inspirováno příběhy ze skutečného života? Rozsévač, zlí vinaři, milosrdný Samaritán, marnotratný syn… Genialita Ježíšových podobenství spočívá v jejich symbolice, v tom, že jsou látkou metafor, do nichž je vložen nový, nemateriální obsah a že tak - ve světle Ježíšova podání - sdělují víc, než může povědět příběh sám.
Je legitimní si představit, že tesař Josef se svým tovaryšem a pomocníkem Ježíšem stavěli a opravovali také rybářské bárky, které byly v městečkách a vesnicích kolem Genezaretského jezera hlavním nástrojem obživy četných rybářů. Nepřekvapí, že většina Ježíšových učedníků byli rybáři. Možná, že mnozí ho znali ještě z časů jeho jinošství, kdy se oháněl širočinou a kdy pod jeho rukama klády z poražených stromů dostávaly tvar lodi, která pod nimi každý den vyplouvala na jezero. Nebylo pro ně těžké jít s tímto mladým mužem, jehož nezapomenutelný pohled zachytili už v dobách, kdy byl ještě chlapcem, který na slovo poslouchal pokyny svého mistra a naslouchal jejich příběhům.
Jaké je Josefovo poselství pro dnešek? Inspiruje nás dnes ještě jeho víra, odvaha, smysl pro rodinu, pro povinnost, odpovědnost a preciznost nebo se v dnešní době tyto hodnoty spíše ztrácí? Uvědomujeme si, že jsou tajemství, která můžeme odhalit pouze prací rukou, pouze nástrojem? Dokážeme si vážit dobré a svědomité řemeslnické práce?
Matka je nepostradatelná, ale nelze podceňovat ani úlohu otců v rodinách. Úlohu dobrých otců, kteří jsou schopni dávat příklad svými činy, svým postojem k práci a povinnostem. Nenaříkejme nad rozvrácenými rodinami, nad otci, kteří své otcovské povinnosti neplní. Zamýšlejme se nad velkým příkladem svatého Josefa a usilujme jej uvést v život. Kde je vůle, tam je i cesta.
Na Losím gruntě, březen 2011.
Pavel Jajtner, D.G.
