Komentář Pavla Fischera: Macron a evropský volební kalendář

Volební kalendář roku 2017 Evropy postupuje dopředu. Rád bych zde zmínil troje volby z posledního týdne. Jejich výsledek lze totiž vidět v pozitivním světle i pro naši zemi. Budu proto muvit o britské, německé a francouzské politice.

Nejprve z Londýna. 4. května proběhly volby do zastupitelstev obcí a měst. Zaujalo mě, že politická strana UKIP prohrála na celé čáře. Ztratila všech 145 křesel v obecních zastupitelstvech. UKIP, to je přeci ta politická strana, která tak dlouho kritizovala Evropskou unii, až dosáhla vítězství a prosadila tzv. Brexit. Svůj názor prosadila za pomoci manipulovaných hesel a nejrůznějších lží, přičemž vítězství zaskočilo i jejího vlastního předsedu. Ze samé radosti po vyhlášení výsledku brexitu odstoupil a odešel do ústraní, protože prý dosáhl svého. Ať už si myslíme o jeho politice cokoli, tak odpovědný politik nejedná.

Říkává se, že lež má krátké nohy. A právě výsledky v místních volbách, v nichž UKIP prohrála na celé čáře, lze číst i tímto způsobem.

Druhá zpráva je ze spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde proběhly 7. května zemské volby. Tato nejsevernější země Německa má svou neopakovatelnou atmosféru, kterou po staletí utvářela námořní doprava, obchod a otevřenost všemu, co přichází ze světa. Ta dobrá zpráva je, že se zde po letech v opozici zvítězila křesťansko demokratická CDU-CSU. Toto vítězství přináší dobrou zprávu především pro kancléřku Angelu Merkelovou, která se připravuje na to obhajovat mandát.

O Merkelové se velmi pěknými slovy vyjádřil Francois Hollande. Při slavnostní večeři, kterou uspořádala na jeho počest na rozloučenou, byla možnost bilancovat. Politicky vzato si ti dva byli často velmi vzdálení a odpovědi na řadu otázek je rozdělovaly. Ale společná práce na krizích v Evropě dala vyrůst také vzájemnému respektu.

O Merkelové francouzský prezident Hollande novinářům řekl: je to žena, která má v sobě spolehlivou jednoznačnost. A pokračoval: Nezapomenu, když přijela do Paříže po teroristických útocích v lednu 2015, nebo když jsme se spolu vydali na místo letecké katastrofy, při níž se zřítilo letadlo Germanwings do hor jižní Francie. V takových okamžicích se vytváří pouto, které není jen politické, ale také osobní a citové.

Ať už si o celkové bilanci německé kancléřky a francouzského prezidenta myslíme cokoli, slyšet slova respektu a uznání z úst politiků udělá českému pozorovateli v dnešní době dvojnásobnou radost.

A nakonec Paříž. Prezidentské volby stojí za pozornost. Vyhrál Emmanuel Macron. Člověk, který ukázal, že lze zvítězit i tehdy, když lidem nenaháníte strach nebo neslibujete samé vzdušné zámky - jeho ekonomický program patřil k rozpočtově nejodpovědnějším. Macron nechce, aby Francie žila dále na dluh. Ale nejen to: jako ministr prokázal, že umí prosadit i těžké reformy. A jako kandidát například o politice současného Ruska mluvil tak, že patřil k nejodpovědnějším.

Macron je málo známý. Zaujala mě jeho velká záliba ve fllozofii. V době, kdy působil jako ministr pro průmysl a digitální hospodářství, uvažoval v jednom rozhovoru o filozofii jako o zdroji inspirace pro svou každodenní práci ve vládě. V té době ještě nevedl žádnou kampaň. A tak jeho slova lze brát jako do velké míry autentická. Posuďte sami - pravdu chápe jako cestu. Pravdu je třeba hledat, protože pravda je polyfonií, tedy mnohohlasem. Pro Macronovu práci v politice bylo velmi důležité vzít si odstup a přemýšlet v obecnějších nadčasových pojmech. Macron ale připouští, že není dobrý filosof a že nemusí být ani dobrý politik, nicméně právě dialog politika s filosofem vidí jako nesmírně hodnotný.

Když tak o tom přemýšlím, mohla by to být i cesta, jak neopakovat staré chyby minulosti, ale poučit se od těch, kdo tu byli před námi. Tedy od těch, kdo možná nikdy neměli počítač ani Facebook, takže o nich víme jen málo, ale u nichž můžeme najít mnohá poučení, protože dost možná řešili dilemata jako my a žili také v nebezpečných dobách. To by nám mj mohlo pomoci neopakovat stejné chyby.

Takže Emmanuel Macron zvítězil. Nebyl však zvolen v nějaké soutěži pro filosofy, ale jako prezident. O tom, zda se mu podaří všechno to, co si předsevzal, ještě není čas mluvit. Ale výbavu má rozhodně pozoruhodnou.

Začal jsem tu dnes třemi zprávami. Tady jsou: podle výsledků obecních voleb z Londýna může platit i v politice, že lež má krátké nohy. Z Německa je slyšet, že odpovědná politika může najít cestu k voličům i tehdy, když se tolik hlásí o slovo populisté. A z Paříže k nám přišlo hned několik dobrých zpráv: Francouzi zvolili prezidenta, který nechtěl pokračovat v rozhazování peněz, ale má velmi odpovědnou politiku. Uměl se postavit strachu a všeobecné nedůvěře v politiku a předložil pozitivní cestu. Spolupráci v Evropě nevidí nutně jako součást dnešních problémů, ale spíše jako součást řešení toho, co je dnes třeba zvládnout.

A to jsou zajímavé zprávy i pro nás. 

Pro Radio Proglas Pavel Fischer.