Komentář Daniela Soukupa: Křesťané a klimatická krize
Komentář týdne o klimatických změnách inspirovaný nedávným "Světovým dnem modliteb za péči o stvoření", pro Proglas připravil Daniel Soukup, proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V premiéře jej můžete slyšet v sobotu 7. září 2019 od 7.30 a potom v 18.20. Opakujeme ho v neděli ve 2.15 a v 7.30.
Křesťané a klimatická krize
Nedávno vzbudila celosvětovou pozornost cesta švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové do Spojených států. Thunbergová se tam vypravila na závodní jachtě, aby upozornila na nutnost omezovat emise skleníkových plynů. Reakce na tento počin byly různé. Část veřejnosti, k níž bohužel patří i někteří křesťané, jej vzala jako podnět k zesílení svých dlouhodobých a někdy až nechutných útoků na její vzhled, vystupování, Aspergerův syndrom a kdovíco ještě. Jiní kritici poukazovali na to, že dvoutýdenní plavbu přes Atlantik si může dovolit jen málokdo. Nejspíš si přitom nevšimli, že přesně totéž před svou cestou zdůraznila i sama Thunbergová. Její plavba je jakýsi symbolický vzkaz, nikoliv obecně použitelný návod na cestování.
Jistě můžeme donekonečna diskutovat o tom, jestli se Thunbergová neměla do New Yorku raději dopravit letadlem. Ale je to zhruba stejně moudré, jako se při rychlé jízdě špatným směrem dohadovat o tom, jestli výstražná dopravní značka, která se nás snaží varovat, náhodou nestojí trochu nakřivo. I kdyby totiž Thunbergová se svou kampaní třeba hned zítra skončila, na nutnosti něco dělat s klimatickou změnou a jejími dopady to nezmění vůbec nic.
Otázkám životního prostředí věnují křesťané, stejně jako celá společnost, v posledních desetiletích stále větší pozornost. Na národní i mezinárodní úrovni působí nejrůznější křesťanské ekologické iniciativy a instituce, třeba Evropská křesťanská environmentální síť, založená před jednadvaceti lety u nás v Česku. A k životnímu prostředí se velmi často vyjadřuje i učitelský úřad církve, například biskupské konference zemí výrazně postižených ekologickými problémy, jako jsou Filipíny. (http://www.catholicsocialteaching.org.uk/wp-content/uploads/2010/11/What-is-Happening-to-our-Beautiful-Land.pdf)
Důležitost ekologických otázek opakovaně zdůrazňují také poslední tři papežové. Sv. Jan Pavel II. vyzval ke „globální ekologické konverzi“; Benedikt XVI. k tomu, aby se „odstranily strukturální příčiny nefunkčnosti světové ekonomiky a opravily modely rozvoje, které zjevně nejsou schopny zaručit respektování životního prostředí“ (oboje citováno podle Laudato si‘, 5–6); a papež František shrnul a rozvinul církevní učení o této oblasti v encyklice Laudato si‘. V ní mimo jiné sumarizuje současný stav vědeckého poznání o klimatické změně: „Existuje velmi silný vědecký konsenzus, který poukazuje na znepokojující oteplování klimatického systému. (…) Četné vědecké studie ukazují, že globální oteplování posledních desetiletí je z větší části způsobeno velkou koncentrací skleníkových plynů (…) vznikajících především lidským působením. (…) Pokud bude nynější tendence pokračovat, mohlo by být toto století svědkem nevídané klimatické změny a dosud nebývalého zničení ekosystémů, což by mělo vážné důsledky pro nás všechny.“ (Laudato si‘, 23–24; viz např. též https://rationalwiki.org/wiki/Global_warming; https://skepticalscience.com) Dopady klimatické změny v různých částech světa jsou už teď velmi znepokojivé a začínáme je, třeba v podobě vysychání krajiny, přímo pociťovat i v Česku.
Ke zmírňování klimatické změny a jejích následků můžeme přispívat všichni. Každý z nás může sázet stromy, omezit spotřebu masa anebo si, má-li na to dost peněz, pořídit solární panely. Ale výrazné změny k lepšímu mohou prosadit jen politici, ať už jde o účinné zadržování vody v krajině, nebo o postupné zavírání uhelných elektráren, které poškozují klima i naše zdraví. Právě proto mají takový význam přesvědčovací kampaně, jako je ta, kterou inspirovala Greta Thunbergová. Ostatně pro nás katolíky je důležitým signálem, že Thunbergovou před časem při osobním setkání přímo podpořil papež František (https://abcnews.go.com/International/teen-climate-change-activist-greta-thunberg-meets-pope/story?id=62453221).
Planeta Země má hodnotu sama o sobě jako nádherný Boží výtvor a zároveň je to náš společný domov. Žádný jiný nemáme. Jak opakovaně upozorňují mnozí církevní představitelé, ničení životního prostředí nejhůře postihuje chudé. Jejich obživa totiž často závisí na zemědělství či rybolovu a mívají jen málo možností, jak se s dopady ekologických problémů účinně potýkat (viz např. Laudato si‘, 25). Starost o klima je tedy důležitým projevem lásky k bližním, k našim trpícím a ohroženým sestrám a bratřím.
