Bible kralická oslovuje i dnešní čtenáře
V letošním roce uplynulo čtyři sta let od posledního vydání Bible kralické. K tomuto překladu Písma se původně hlásili čeští protestanti, zatímco většina katolíků jej nepřijala. Dnes si výročí společně připomínají křesťané obou denominací a Bibli kralickou otevírají i mnozí katoličtí teologové. O komentář jsme požádali Jiřího Justa z Filosofického ústavu Akademie věd. Jeho příspěvek vysíláme v sobotu 14. září 2013 v 7.30 a 16.30, v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.
Bible kralická je patrně nejznámější český biblický překlad. Sice již není tolik používaný, jako v dřívějších dobách, ale je to významný text už jenom z toho hlediska, že jde o první český překlad z původních jazyků, nejrozsáhlejší humanistický překlad a na svou dobu poměrně přesný. Ve své době nebyl jazykově nijak zvlášť výjimečný, na podobné úrovni vydával své práce například Daniel Adam z Veleslavína, ale v následujících stoletích jej oceňovaly generace jak teologů, tak jazykovědců. V 18. a 19. století se jazyk Bible kralické stal hlavní předlohou při tvorbě spisovné češtiny. Ve své době Bible kralická nijak nevybočovala ze starší tradice biblického překladu. Na starší překlady navazovala a konfrontovala je. V následujících stoletích potom další překladatelé používali Bibli kralickou jako jednu z předloh. Například jezuitští učenci, když v 17.století pracovali na Bibli svatováclavské, vzali si za vzor mimo jiné Bibli kralickou. Tentýž význam pak měla při každém dalším českém překladu. Každá skupina překladatelů ji používala jako jednu z předloh nebo se jí nechávala inspirovat. S Biblí kralickou je také spojeno duchovní poselství, které bude aktuální v každé době. Nesmíme zapomenout ani na to, že s biblickým textem vyšly komentáře, na svoji dobu rozsáhlý poznámkový aparát, který ten text vykládal a doplňoval. Duchovní hloubka těch komentářů může mnoho říci i dnešnímu čtenáři.
Jazyk Bible kralické je skutečně velice krásný. Když ji bratři v Kralicích připravovali, programově zvolili esteticky vynikající, naprosto dokonalou češtinu. Tím pádem textu vtiskli určitou vyšší hodnotu, která oslovuje i současného čtenáře a oslovuje i mě. Já myslím, že ten hluboký duchovní užitek, který měly předchozí generace, tady přetrvává. Je pravda, že ten jazyk je archaický. Asi ne všemu by dnešní čtenář v Bibli kralické rozuměl, ale to podstatné z toho poselství je pořád aktuální. Ono to vlastně není jen poselství Bible kralické. Není to jen jazyková tradice, která je spojena s tímto překladem, ale s celou českou protestantskou, jmenovitě bratrskou kulturou. Nemusíme se omezovat pouze na biblický text, ale jsou tady desítky, ne-li stovky starých písní, které se dodnes zpívají v kostelech. K těm textům se znají téměř všechny církve, které je stále mají ve svém repertoáru. Je to velké duchovní dědictví, které je neustále živé.
Jiří Just
