Brno: výstava věnovaná 70. výročí úmrtí Vladimíra Helferta

Prof. PhDr. Vladimír Helfert (23. 3. 1886 – 18. 5. 1945) byl hudební vědec, pedagog, muzejník, organizátor a hudebník, bratr dlouholetého ředitele Moravského zemského muzea Jaroslava Helferta. Roku 1919 založil Oddělení dějin hudby - tehdejší Hudební archiv - Moravského zemského muzea. Jeho koncepce hudebního archivnictví a evidence hudebních památek je platná dodnes a vycházejí  z ní i novější systémy. V meziválečném období se svými kolegy a žáky soustředil do MZM velké množství hudebních památek z území Moravy, které tím často zachránil před devastací. Vytvořil tak hudební archiv s unikátní šíří záběru, a to i ve světovém měřítku. Bezprostředně po své habilitaci na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v roce 1921 založil Seminář pro hudební vědu, dnešní Ústav hudební vědy Filozofické fakulty MU. V roce 1926 se stal mimořádným a o pět let později řádným profesorem, v letech 1935-36 stanul dokonce v čele fakulty jako její děkan. Ve vědecké práci i v univerzitních přednáškách se vždy zabýval širokým záběrem témat, přesto detailně propracovaných. Věnoval se hudební historii, kladl důraz na práci s prameny, rozvíjel rovněž disciplíny systematické, jako např. filozofii a estetiku hudby. Jasnozřivě pojmenoval hlavní milníky dějin české hudby od jednohlasého středověkého zpěvu, přes reformační kancionály, hudebně jedinečnou dobu baroka a zámecké hudební kultury na území Moravy až k fenoménu tzv. české hudební emigrace. V odborných publikacích se dále zaměřil na dobu romantismu, osobnost Smetanovu, dozrál k uchopení díla Janáčkova a vydal první díl zamýšlené vícesvazkové Janáčkovské monografie, zabýval se soudobou českou hudbou. Vždy vnímal nutnost propojení teorie s praxí - od r. 1920 vedl Orchestrální sdružení v Brně, dnes Helfertovo orchestrální sdružení, působil na poli hudební osvěty a výchovy, dále jako kritik. Založil významné hudební časopisy a slovníky. Hudební rozhledy (1924), Pazdírkův hudební slovník, (1933),  Musikologie (1938).

Výstava připomíná také poslední, hrdinskou kapitolu života Vladimíra Helferta. Byl vždy demokratem a antifašistou, který se nikdy nesmířil s okupací naší země. Po začátku války byl mezi prvními, kdo byli zatčeni. Jako člen odbojové organizace Obrana národa byl vězněn a vyslýchán v Brně na Špilberku, v Kounicových kolejích, v Bresslau, Wohlau, na Pankráci a v Terezíně. V prostředí teroru nacistických věznic dovedl výjimečným způsobem uchovat naději a víru ve vítězství dobra. V tom také utvrzoval spoluvězně, zejména tajnou korespondencí, tzv. motáky, jejichž originály jsou uchovávány v archivu Památníku Terezín. Na výstavě bude možné shlédnout faksimile některých z nich. Profesor brněnské hudební vědy se mezi vězněnými odbojáři stal skutečnou ikonou naděje, bez ohledu na vlastní kritický stav. 18. května 1945, několik dní po návratu svobody, kterou také pomohl vybojovat, však válečným útrapám podlehl.