Volby 2017: Dobré zprávy se hledají těžko, ale jsou

Volby 2017: Dobré zprávy se hledají těžko, ale jsou
21. října 2017 Náš názor Autor: Filip Breindl

Na první pohled výsledky voleb do poslanecké sněmovny nevěstí mnoho dobrého - skoro 40 procent voličů rovnou zůstalo doma a ti, kteří přišli, rozhodli o rozdrobení dolní parlamentní komory mezi devět politických subjektů, mezi nimiž hrají významnou roli dva extrémistické, přinejmenším jeden populistický (zrovna ten vítězný) a jeden zcela nevyzpytatelný; hlasování vystihlo, že tradiční strany nejsou v dobré kondici.

Jaké tyto výsledky přinesou vládu a vůbec další směřování země, se teprve ukáže, a zdá se, že to nebude snadná etapa. Kromě nízké volební účasti a občasné silné iracionální podpory různých obskurních spolků je velkou bolestí tuzemské demokracie i neschopnost veřejnosti vynutit si na politicích plnění jejich slibů, případně alespoň k tomu, aby si ze svých voličů nedělali legraci, jak bylo vidět například v době parlamentního zastoupení Věcí veřejných nebo ze způsobu, jakým svůj mandát občas vykonává prezident Miloš Zeman. Nezbývá si než přát, aby stejně nedopadla půldruhamiliónová skupina, která vsadila na líbivost hesla hnutí ANO o lepší budoucnosti. I když si možná z někdo těchto voličů myslí, že se převedením moci na Andreje Babiše své odpovědnosti zbavil, je to přesně naopak - převzal daleko větší odpovědnost. Totéž platí o Pirátech, SPD a dalších.

A teď dobré zprávy: Rozhodně je jí úspěch Starostů a nezávislých, kteří na poslanecké mandáty dosáhli i při samostatné kandidatuře. Rozhodně je jí také vklouznutí TOP 09 do sněmovních dvířek, která se už pomalu zavírala, a sedmi mandáty tato strana značně přerovnala původně ještě zlověstnější pořadí. Konečně dobrou zprávou je skomírání komunistů, kteří přišli o dvoucifernou podporu, byť je zjevné, že jejich místo v extrémistické části spektra zaujali jiní, kdo ví, zda ne horší. Ještě větším krachem a výsledkem dokonce daleko od státního příspěvku skončili takzvaní realisté, strana prezidenta Zemana a další obskurní uskupení - i to je vzhledem k jejich programu pozitivní ohlas letošních voleb.

Jedna nakonec také dobrá zpráva se týká také ODS, na níž samotné je, jak s nečekaným druhým místem naloží. K bývalému lídrovi české politické scény jedna poznámka - žádný mandát nezíská v Karlovarském kraji, i když tam získala skoro 9 procent hlasů. Tak trochu ji doběhlo dřívější manipulování s volebním systémem, kterým chtěla účelově ublížit slabším, aniž by domyslela, že se může snadno ocitnout v jejich řadách. Podobně ve stejném kraji paběrkují i komunisté a celostátně také druhý aktér opoziční smlouvy, ČSSD. Snad se konečně zamyslí nad tím, jak rozložení mandátů spravedlivěji přiblížit k volebním výsledkům - řady výstřelků si lze všimnout i letos, např. ANO má 39 procent mandátů při zisku necelých 30 procent hlasů, naopak Starostové rozhodně nezískali jen 3 procenta hlasů, jak by se mohlo zdát ze šesti získaných mandátů. Dobré srovnání nabízí výsledky Pirátů a TOP 09 - Piráti mají dvojnásobek hlasů, ale více než třikrát tolik mandátů. Schválně, zda strana, které verbálně během kampaně tolik záleželo na demokratickém životě v zemi, z toho něco vyvodí.

A poslední poznámka je mediální: Nešlo si nevšimnout, jak Tomio Okamura, ale i další političtí aktéři komentovali práci žurnalistů měřítkem jejich kritičnosti či naopak vstřícnosti. Role soukromých televizí Barrandov, Prima a Nova a dalších médií při stavění pozic hnutí ANO či SPD si zaslouží podrobnější analýzu. Zvláště když v lednu následují další volby, ve kterých - jak je vidět už nyní - se tyto stanice znovu chtějí angažovat.

Filip Breindl 

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky ve všední den ve 14, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony