Volby: církevní témata jsou pryč, říká politolog
Jaký je charakter letošní předvolební kampaně? Jakou roli hrají církevní či bioetická témata? Na otázky odpovídal politolog Masarykovy Univerzity v Brně Stanislav Balík.
Nakolik se v současné kampani objevuje téma církví nebo obecně náboženství?Když se podíváme do volebních programů, tak vidíme, že třeba tématu církevních restitucí se věnují v zásadě jenom komunisté. A to ani tak, že by je chtěli zvrátit, chtějí v uvozovkách pouze zdanit finanční náhradu za nevydaný majetek. Jinak se ale zdá, že to téma je pryč.
V některých komentářích ale téma stále zaznívá. Můžeme za tím vidět snahu získat politické body, podpořit svou popularitu?
Zcela jednoznačně tam je pragmatický politický kalkul. Opravdu se ale zdá, že doba, kdy toto přinášelo výrazné body nebo suplovalo část skutečného obsahu, je pryč.
Vy dlouhodobě sledujete, jak se církevní problematika komentuje v politických kruzích. Dá se současná doba srovnat s jinou periodou našich novodobých dějin?Dost možná, že dá. Je to éra netečného nezájmu. Jednotliví politici, politické strany akceptují, že tady církve jsou, že něco dělají a že to dělají i dobře. Církevní činnost pro ně ale není natolik důležitá, aby ji potřebovali zdůrazňovat a psát do programů. Jsou tady jiná témata, například otázka migrace a jejích důsledků, levné práce, která rezonuje v letošní kampani.
Etická témata nejsou v kurzu
Ani témata, která dostávají církev do střetů s politiky, typu otevření sňatků pro homosexuální páry nebo eutanazie, nejsou hlavními v letošní kampani. Vnímáte to podobně?
Nejenom, že nejsou těmi hlavními, ale v zásadě je tam až na skutečné výjimky nenajdeme. Když jsem procházel velmi pečlivě programy jednotlivých politických stran a hledal zmínky o eutanazii nebo o potratech, tak jsem nenašel vůbec nic. Jednou výjimkou je Pirátská strana, která chce podpořit právo na důstojný ochod ze života (jiné označení pro eutanazii), pak také hnutí ANO. Strana KDU-ČSL zase opakuje obligátní větu, že bude důsledně chránit lidský život od početí po přirozenou smrt.
Nakolik by politici taková témata měli nastavovat, nakolik odpovídat na poptávku voličské veřejnosti? Kde je podle vás optimální vyváženost?
V poslední době se zdá, že politici chytají pouze vítr do plachet a běhají za tématy, která už tak jako tak ve společnosti rezonují a tyto takzvané bioetické otázky k nim evidentně nepatří. To dokazuje, že ani společnost daná problematika netrápí, jinak by se v předvolebních kampaních odrazila.
O čem podle vás letošní kampaň svědčí ve vztahu k politické kultuře naší země?Kampaň je zvláštní, protože je vlastně hodně unylá, nemá žádné velké téma, na kterém by se daly tříbit politické argumenty. Hlavním tématem je to, zda strany mající problém s demokracií a se svobodou jako třeba komunisté, Tomio Okamura a podobné síly, dosáhnou na přímý vládní vliv a budou formovat vládu. Anebo jestli se podaří nástup těchto populistických stran zastavit, zda bude nadále pokračovat dehonestace politiky. Přesto nejde o silná témata, která by veřejnost ve velké míře přivedla k volebním urnám. Já jsem poměrně skeptický, co se týče odhadu volební účasti. Nejsem přesvědčený, že se stranám daří mobilizovat voliče.
Objevuje se téma křesťanských hodnot, uchovávání tradic. Co na to říkáte?
Je to výraz znejistění společnosti a relativně náhodného vzepětí tématu. Ale nedělejme si sebemenší iluze, že mluvíme stejným jazykem, že když říkáme slovo hodnoty, tak si pod tím každý představí něco jiného. Tohle slovo používají komunisté, kteří jím evidentně myslí něco jiného než TOP09, lidovci nebo ODS. Slovem tradice, jakožto srozumitelným termínem, sdělují, že chtějí zachovat stávající způsob života. Neobviňoval bych je z klipovosti, sloganovitosti. Skutečně mohou být znepokojeni tím, že se svět kolem nich mění a to jiným směrem, než by si sami přáli.
Rozhovor vedl redaktor Filip Breindl.