Náš názor
Poznámka: Školství v zajetí politického účetnictví
Vláda učitelům přidá, ale ne tolik, kolik slíbila, školské odbory proto vyhlásily stávku. Uvolnit původně slíbené prostředky by zalomcovalo rozpočtem, kromě toho pro učitele děláme celkem dost, zaznívá ze Strakovy akademie. Část veřejnosti souhlasně pokyvuje - už tak prý berou hodně na své jednoduché povolání plné prázdnin a ředitelského volna. Právě zde je třeba hledat jádro problému.
Poznámka: Dlabat na Halloween
Skoro každý v České republice ví o existenci Halloweenu o posledním říjnovém večeru, zatímco jen 15 procent má povědomí o katolické slavnosti Všech svatých 1. listopadu. Zjištění průzkumu agentury STEM/MARK poměrně dobře zachycuje realitu naší země, v níž se za ochránce křesťanských tradic pokládá politik, který bezelstně na Velký pátek na sociálních sítích ukáže svůj bohatý a masitý oběd.
Poznámka: Konfiskace zdaněním neprošla, ostuda padá na vládu
Když to nemůžeme snížit jinak, napaříme jim daň - takový záměr v kostce měla KSČM, které se podařilo příslušný zákon přes hlasitý nesouhlas sněmovní opozice a Senátu prosadit díky svému postavení vůči vládě. Záměr faktické konfiskace, jakkoli vynalézavě zabalené, narazil u Ústavního soudu.
Služebníkem západních Čech - biskupu Františkovi k narozeninám
Všechny okolnosti vedou k tomu, že ne zcela bezvýznamné výročí spojené s dneškem tak trochu zapadne. Úplně to nevadí, protože se týká člověka, který si na nějaké velké pocty nepotrpí. Dostanou-li se k němu následující řádky, snad je přijme shovívavě a velkoryse, jak patří k jeho povaze.
Poznámka: Prezidenta soudu nedáme!
Člověk, který se jen nepatrně orientuje v současné české politice, nepotřebuje zvláštní jasnozřivost, aby odhadl, jak nakonec skončí dnešní maratón v poslanecké sněmovně, jejíž členové rozhodují o senátním návrhu podat ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana kvůli jeho několika konkrétním sporným skutkům. Nuda to ale rozhodně nebyla, a to až do konečného zamítnutí.
Poznámka: Richard Henkes a německá lekce lidství v Dachau
Katolická církev prý kolaborovala s nacismem a sudetští Němci stále usilují o uplatňování svého vlivu v naší zemi - dvě tvrzení z dobových komunistických příruček stále určitým způsobem žijí v tuzemské debatě, a proto je dobře, když jejich absurditu odhalí silný příběh konkrétního člověka. Jako teď v případě Richarda Henkese, blahoslaveného kněze odvezeného do Dachau z Hlučínska.
Tři poznámky k pomníkové aféře Ivana Stěpanoviče
Debata o budoucnosti pražského pomníku sovětského maršála Koněva je tak trochu jako celý veřejný život v Česku - místy legrační, sem tam docela bizarní, jak se lze přesvědčit na některých twitterových účtech, a v důsledku taky hodně smutná. Bez ambicí na vyslovení stanoviska, kde, jak a proč má památník stát či nestát, předkládám tři krátké poznámky:
Poznámka: Krize kolem ministra kultury jako politické Kdo je kdo
Pořádně se zapotí ten, kdo by chtěl hledat nějaká pozitiva na současném dění kolem výběru nového ministra kultury. Tím nejvýraznějším je asi skutečnost, že někteří z klíčových politických hráčů jsou zase o něco čitelnější, pokud jde o jejich motivaci, praktiky či spojence. Počínání na samé hranici ústavnosti či dokonce za ní však asi představují příliš vysokou cenu za toto poznání.
Poznámka: Zrcadlo nastavené z Karlova mostu
Ta zpráva dokonale naplňuje formát tzv. okurkové sezóny - poté, co dva cizinci posprejovali Karlův most, se příslušná instituce dostala po několika dnech k přípravě odstranění nápisu, ale do nedělního rána všichni procitli se stejným zjištěním, jako jedné neděle u Jeruzaléma - je pryč! Což o to, pro Karlův most poznamenaný už na počátku stavby údajnými vejci natvrdo z Velvar je to jen jedna úsměvná epizoda, ale naší současnosti určité zrcadlo nastavuje.
Poznámka: A teď velký skok pro lidstvo i na Zemi!
Svět si připomíná 50. výročí prvních lidských kroků na Měsíci. Nebylo by vůbec špatné, kdyby slova amerického astronauta Neila Armstronga o malém krůčku pro jednotlivce a velkém skoku pro lidstvo tentokrát více než pro vesmírný prostor rezonovala pro domácí planetu onoho lidstva.
Poznámka: Prezident si chce vystačit sám, premiérovi to nevadí
Prezident Miloš Zeman byl v minulosti předsedou sociální demokracie a premiérem a nynější dění kolem výměny ministra kultury za ČSSD naznačuje, že své jednání chce řídit těmito dvěma pozicemi, které nezastává. Jan Hamáček a Andrej Babiš mu přechod na tuto nestandardní, demokratickými procedurami neopodstatněnou trojjedinost usnadňují, zatímco ústava se zmuchlaná válí v koutě - takový závěr lze vyvodit z dnešního jednání v Lánech.
Poznámka: Radnice téma Mariánského sloupu za křesťany neodpracuje
Informace o posledním zasedání pražského zastupitelstva trochu připomíná válečné zpravodajství, alespoň pokud jde o časové údaje - hlasování o návrhu na konec blokace dostavby Mariánského sloupu po páté hodině působí jako generální štáb před bitvou nebo polotajné setkání spiklenců. K vyjasnění celé záležitosti noční slovní přestřelka nevedla.
Poznámka: Skutečně měly demonstrace smysl jen v listopadu 89?
V regionech se večer uskuteční další shromáždění lidí, kteří dávají najevo svou nespokojenost s vládou vedenou Andrejem Babišem. Vyjadřují také obavy z ohrožení některých pilířů demokracie, například nezávislé justice. "Podle mého skromného názoru dnešní demonstrace sice smysl nemají, ale když se tam někdo chce přijet vyřádit, ať to dělá," vyjádřil se prezident Miloš Zeman.
Povolební glosa: Čilí voliči v Čilé, Praha pod vlivem mýtusů
Napočtvrté přišlo v Česku k volbám do Evropského parlamentu nejvíc voličů. Jejich počet těsně překonal číslo odevzdaných hlasů v letech 2004 a 9, kdy se ještě politickým prostorem nejčastěji neslo "dobře, že jsme u toho". Vzhledem k tomu, že letošní kampaní dost často znělo "dělají to špatně a my jim to vysvětlíme", lze celkové výsledky pokládat za poměrně solidní.
Rakša, Beran a Havel - výročí 17. května a mikropříběhy totality
Na dnešek připadají tři kulatá výročí, která společně nabízejí výmluvný obrázek totalitní minulosti naší země. Seřadila se ve dvacetiletých odstupech - v roce 1949 Státní bezpečnost zatkla skautskou činovnici a odbojářku Dagmar Skálovou, známou pod přezdívkou Rakša, roku 1969 umírá v Římě kardinál Josef Beran a konečně 17. května 1989 naposledy opouští komunistické vězení Václav Havel, jenž se ještě před koncem toho roku stane prezidentem osvobozeného státu.
