Poznámka: A teď velký skok pro lidstvo i na Zemi!
Svět si připomíná 50. výročí prvních lidských kroků na Měsíci. Nebylo by vůbec špatné, kdyby slova amerického astronauta Neila Armstronga o malém krůčku pro jednotlivce a velkém skoku pro lidstvo tentokrát více než pro vesmírný prostor rezonovala pro domácí planetu onoho lidstva.
Přínos kosmického věku nelze zpochybnit, možná by ale stálo za to poukázat i na jednu trochu opomíjenou stránku objevování vesmíru - řada astronautů popisuje svůj úžas z pohledu na Zemi, z její nesmírné krásy v této perspektivě. Víme, i když se neumíme úplně shodnout na příčinách, že naše planeta se v současnosti potýká s řadou problémů a jako hostitelka našich životů si zaslouží, aby lidstvo svůj nemalý um věnovalo také jejím potřebám.
Jak na to, odkud vůbec věc uchopit, to je mnohem složitější, ale i zde může mise Apolla 11 nabídnout určitou analogii - aby Armstrong mohl své krůčky na měsíčním povrchu vykonat, musel mít za sebou propracovaný a ne právě levný program, ale na konci celého procesu byl zase jen konkrétní člověk, který v danou chvíli prováděl obě věci současně - malý krok i velký skok. Byl jednotlivcem nesoucím odlesk celého lidstva. Nebylo by špatné, kdyby se tomuto lidstvu podařilo docílit podobného velkého skoku prostřednictvím krůčků jednotlivců i tady na Zemi 50 let poté.
Filip Breindl
Související články
Čínská sonda přistála jako první v historii na odvrácené straně Měsíce
Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času. "Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily," řekl astronom Jie Čchüan-č' působící na Kalifornském technologickém institutu.
Papež František ujistil astronauty o své modlitbě
Dnes ve tři hodiny odpoledne se Svatý otec telefonicky spojil s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. „Dobré ráno nebo dobrý večer,” pozdravil papež astronauty a dodal „že ve vesmíru člověk nikdy neví.”
