O mladistvé dynamice církve - komentář biskupa Holuba

Autor komentáře naznačuje jistý paradox, že rozprava o této mladistvé dynamice církve proběhne v Římě, tedy takzvaném Věčném městě. "Je to ta nepochopitelně náročná úloha a služba církve, aby to, co je věčné, trvalé a neměnné, přinášela s mladistvou dynamikou. Aby to, co není pomíjející, přinášela do tohoto pomíjejícího světa s mladistvým elánem a vytvářela tak mládí světa. Tato na první pohled zvláštní logika, ve které to, co je neměnné, se má přinášet mladistvým způsobem, v sobě ale má obrovskou hloubku. Mluví totiž o tom, co se stále znovu a znovu rodí a přitom zůstává tím nejhlubším a trvalým, co dává lidskému životu smysl, a to jsou vztahy," uvádí biskup Holub s tím, že jde o jak o vztah člověka k Bohu, tak i druhým lidem a ke stvoření, které potřebuje moudrého hospodáře. "Vztah je něco, co jenom tím, že trvá, nemá v sobě jen rozměr vášně, ale také věrnosti, nás posouvá dál a chrání před marnivostí a pomíjivostí tohoto světa. Musí se ale stále znovu a znovu rodit, musí znovu začít novým setkáním," vysvětluje plzeňský biskup a dodává, že podobnou dynamiku nového objevování trvale platných skutečností přináší i škola, zvláště pokud se to děje kreativním způsobem a nadšením pro věc. "To samé má konat církev v pravdě hluboké, nové a prastaré zároveň, pravdě o vztahu lásky k Bohu. Kéž by se nám to dařilo!" uzavírá biskup Holub.