Ortodoxní křesťané mají den smutku za Hagiu Sofii
Dnes 24. července 2020 v poledne tamního času se stala z istanbulské baziliky Hagia Sofia opět mešita. V původně křesťanské svatyni z 5. století našeho letopočtu se uskutečnila muslimská páteční modlitba, jíž se v čele stovek muslimských věřících zúčastnil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Ten je strůjcem rozhodnutí, že stavba nezůstala muzeem, kterým byla od roku 1934, ani z ní nevznikl chrám dvou náboženství, jak navrhovali například zástupci řecké pravoslavné církve. Navzdory protestům náboženských i politických představitelů z celého světa včetně liberálních islámských myslitelů se dnes v Hagie Sofii uskutečnila slavnostní „předávací“ ceremonie. Sám turecký prezident ji za přítomnosti několika členů vlády zahájil recitací súry z koránu. Byzantské křesťanské fresky a mozaiky na stěnách byly při muslimské modlitbě zakryty.
Na protest proti tomuto kroku zvonily v Řecku a na Kypru zvony mnoha ortodoxních kostelů. 24. červenec se v těchto zemích stal dnem smutku. Jako „nepřijatelné a trestuhodné“ označil rozhodnutí přeměnit křesťanskou baziliku znovu na mešitu kyperský arcibiskup Chrysostomos. Smutek dnes drží také pravoslavní věřící v USA, k nimž se ze solidarity přidala i americká katolická církev. Papež František v polovině července veřejně řekl, že ho tento krok „velice zarmucuje“. Podle Rady církví je změna starobylého chrámu na mešitu útokem na náboženskou svobodu. S připomínkou snahy o dobré křesťansko-muslimské soužití se odvolávají na Dokument o bratrství, který papež František podepsal společně s imámem Al-Tayebem minulý rok. Záležitost negativně rezonuje i mezi politickou reprezentací EU či Ruska. Mnozí ho vnímají jako bariéru pro mezináboženský a kulturní dialog a také jako symbol toho, že Turecko se od Evropy vzdaluje.
Datum 24. 7. nebylo tureckou stranou zvoleno náhodně. Před 97 lety byla v tento den podepsána Lausanneská smlouva, která ustanovila moderní hranice Turecka. K jejímu revidování prezident Erdoğan často vyzývá.