Komunisté Aťu nezlomili, P. Mandl zachoval vnitřní noblesu
Katolická církev v Česku si letos připomíná nedožité sté narozeniny dvou osobností k období komunistického pronásledování. Po únorovém výročí Oty Mádra připadá na dnešek stejné jubileum dalšího kněze, teologa a vězně rudé totality, P. Antonína Mandla (1917-72, na snímku z archivu České křesťanské akademie stojí vpravo vedle P. Jiřího Reinsberga).
"Byl to jeden z nejvýznamnějších, nejhlouběji myslících teologů a nejoriginálnějších kněží naší církve a člověk neobyčejné vnitřní noblesy. Je škoda, že se na jeho jméno zapomíná," řekl Proglasu prezident České křesťanské akademie, mons. Tomáš Halík, který Antonína Mandla poznal v době politického uvolnění kolem roku 1968. V té době se kněz zvaný přáteli Aťa mohl nakrátko vrátit do pastorace, podílel se na činnosti Díla koncilové obnovy a usiloval o rozvíjení ekumenického dialogu.
Za války působil jako kaplan československých vojáků v Británii. Ve vězení prožil skoro 15 let a podle svých současníků byl vystaven obzvlášť krutému mučení ve vyšetřovací vazbě. "Byl bratrancem slavné hvězdy filmového plátna, herečky Adiny Mandlové. Byli si trošku podobní, Antonín Mandl byl neobyčejně krásný muž, měl velmi ušlechtilou tvář, která mi vždycky připomínala teologa Pierra Teilharda de Chardin, jak jsem jeho podobu znal z fotografií," říká profesor Halík a zmiňuje jednu z osobností, z jejichž děl čerpal P. Mandl inspiraci a překládal je. Jeho pastorační práci ovlivnila poválečná zkušenost s francouzským křesťanským dělnickým hnutím JOC. "V něm bylo něco, co dnes rozpoznáváme v papeži Františkovi, taková snaha odložit všechny vnější věci, všechnu pompu, a ukázat, že to, co máme dávat navíc, nemají být vnější symboly, ale hluboká láska, hluboká solidarita, smysl pro podstatné hodnoty života," říká Tomáš Halík o knězi, který se nechal pohřbít v civilním oděvu. Svou vzpomínku na "Aťu" Mandla uzavřel: "Už mu nebylo dopřáno vstoupit do svobodného začátku naší církve. Je to škoda, byl to člověk, který měl tolik vynikajících myšlenek."
foto: Česká křesťanská akademie - fond martyrologium