Imunolog Černý: Reálná data o vývoji infekce zatím chybí

„Dokážu si představit, že se koronavirus stane součástí běžných infekčních chorob“, uvedl. Zároveň doporučil opatrnost v rozvolňování protiepidemických opatření.

Jak vlastně funguje naše imunita za pandemie koronaviru? Dokážeme její chod ovlivnit?

Pokud se nesetkáme s virem, funguje obvyklým způsobem. Jakmile jsme nakaženi, zareaguje okamžitě v řádu minut část imunitní odpovědi, která se nazývá vrozená a zdědili jsme ji po rodičích. U některých imunitně silně založených jedinců může velmi rychle zcela zlikvidovat příslušnou infekci, takže se nemusí vůbec aktivovat mimořádná, tzv. adaptivní imunita. Ta je zvláště vyvinutá u nás lidí a vede k aktivaci B- lymfocytu, k produkci protilátek. Imunitní akci tedy tělo zahajuje velice rychle, a pokud v okamžiku vstupu „nepřepere“ patogen, nasadí celou řadu imunitních nástrojů, kdy se aktivují desítky buněčných typů, což ve většině případů vede k uzdravení. A vedle toho také, což je podstatné, ke vzniku imunologické paměti. To znamená, že když se znovu setkáme se stejným patogenem, náš imunitní systém si již pamatuje výzbroj, kterou si proti němu vyvinul. Imunologie je fascinující oblast lidského poznání. Máme studenty, kteří se na ni při studiu specializují minimálně tři roky a pak ještě při doktorském studiu, než mohou říct, že jsou aspoň trochu imunologové.

Jak se vytváří a funguje kolektivní imunita?

Znamená, že v populaci je poměrně vysoké procento lidí, kteří se setkali s příslušným patogenem, vytvořili si imunologickou paměť a jsou vůči němu odolní. Jak vysoké procento by bylo potřeba při současné koronavirové infekci, bohužel nelze určit. To se přesně odvíjí od čísla, které říká, kolik jeden infikovaný nakazí dalších jedinců. Tento údaj neznáme. Nevíme totiž, kolik lidí je v naší populaci skutečně infikováno, případně kolik již infekci prodělalo a má protilátky. Kolektivní imunita je v podstatě odolnost populace proti virové infekci, kdy procento těch, kteří ji prodělali a jsou rezistentní, vytvoří dokonalou brzdu, aby se infekce nešířila na další jedince. Čím méně lidí se jedním infikovaným nakazí, tím menší množství osob v populaci je třeba infikovat a zapojit do kolektivní imunity. Pokud je efektivita viru nízká, tedy jeden nakažený infikuje jen 1,5 až 2 další, může kolektivní imunita činit méně než 50 %. Pokud se však jedná o patogenní virus či bakterii, kdy se od jednoho nakazí 15 až 20 dalších lidí, jako například u černého kašle, pak musí být kolektivní imunita vyšší než 95 % populace. Něco podobného známe z očkování. Máme-li příliš málo naočkovaných lidí, tedy nízkou kolektivní imunitu, mohou se šířit různé infekční choroby.

Jak se orientovat v přemíře informací, které jsou pro laickou veřejnost složité a jsou běžného člověka matoucí?

Problém je, že ani imunologové nevědí, kde je pravda. Jak už jsem zmínil, chybí nám zásadní informace, a sice kolik lidí je „promořeno“, kolik jich má imunologickou paměť. Testovaných je totiž velice málo, na reálná data stále čekáme. Co se děje na úrovni vlády a krizového štábu, je tak trochu věštění ze skleněné koule. Předpokládám, že s těmi nejlepšími úmysly pro občany naší republiky. Chtěl bych ale zdůraznit to, že podstatné informace zatím nevíme a za takovéto situace je lepší být opatrní než opatření rozvolňovat. Proč se některé obchody otevírají a jiné zůstávají zavřené, je pro mě také záhadou, selský rozum na to nestačí. Předpokládám ale, že epidemiologové a krizový štáb vše prostudovali a nehrají v tom roli žádné partikulární ekonomické zájmy. Nechci být paranoidní.

 Často se mluví i o tzv. druhé vlně pandemie. Znamená to, že nás v budoucnu čekají další karantény a nouzové stavy?

Velice záleží na tom, jaká budou reálná čísla. Informace z některých zemí říkají, že je promořeno, či spíše lépe řečeno infikováno, méně než jedno procento populace. Jiné ukazují, že ti, kteří v sobě mají protilátky, ale už nemají virus detekovaný pomocí metod, které trvají několik hodin, je třeba 50 až 80krát více než případů zachycených klasickými metodami. Opravdu tedy nevíme a ani řádově netušíme, kde se pohybujeme. Kdyby se počet nakažených s imunologickou pamětí blížil 10 % a dále stoupal, pak by bylo možné, že za půl roku či rok získáme typ kolektivní imunity, jaký je možné získat například očkováním proti černému kašli. Vůbec to tak ovšem být nemusí. Dále nevíme, zda nevzniknou nové varianty koronaviru, které mohou být odolné vůči předcházející imunitní odpovědi, jako to známe u chřipky. Další vlny bych tedy nevylučoval a jako imunolog si dokážu představit, že se koronavirus stane součástí běžných infekčních chorob, které mají různé vlny jako chřipka či další. Také bych chtěl podotknout, že koronaviry tu už jsou, jde o jiné koronaviry, které tvoří součást portfolia lidských patogenů a jen v ČR tvoří 10-15 % všech dýchacích obtíží. Koronaviry tedy mezi námi existují a ten současný se zřejmě připojí k těm minulým a zřejmě bude fungovat podobně jako ony.