Církev v Praze i Římě připomíná 50. výročí úmrtí kardinála Berana

V pražském arcibiskupském paláci skončila dvoudenní konference, která se věnovala Beranově osobnosti i katolické církvi v Československu v minulém století. "Konference má připomínat také první výročí transferu ostatků kardinála Berana do Prahy. Jedinečná je zřejmě v tom, že se nám podařilo mít i pohled z německé strany, ze strany specialistů mnichovského ústavu Collegium Bohemicum, což je krajanský pohled," uvedla Markéta Doležalová z Ústavu pro studium totalitních režimů. Dodala, že řeč byla také o otázce, zda skutečně arcibiskup Beran schvaloval poválečné vyhnání Němců z českých zemí, jak se tradovalo. "Z archivu bezpečnostních složek jsme zjistili, že existoval mezi duchovními osobami agent, který zkomolil jisté Beranovo vystoupení," říká Doležalová s tím, že pražský arcibiskup, bývalý vězeň nacistického koncentračního tábora v Dachau, připouštěl dějinné důvody pro odsun, odmítal ale nehumánní praktiky a excesy a snažil se vyhovět žádostem sudetských Němců, kteří se na jeho úřad obraceli.

Vatikánská kongregace pro kauzy svatých před časem obdržela z pražské arcidiecéze podklady v kanonizačním řízení, které má vést k budoucímu prohlášení kardinála Berana blahoslaveným. Do loňska byly jeho ostatky v kryptě svatopetrské baziliky, pak došlo k naplnění závěti a převozu do pražské katedrály. V římském Nepomucenu se dnes koná vzpomínková slavnost s bohoslužbou. Spirituál koleje, P. Tomáš Roule uvedl, že zazní díkůvzdání za kardinálův život a také prosba o přímluvu za to, aby dům plnil své poslání: "Před 90 lety považoval Svatý stolec založení semináře pro Čechy, Moravany a Slezany za jeden z nejúčinnějších prostředků pro reformu našeho kléru. Budeme mu proto svěřovat dnešní bohoslovce a kněze, kteří odtud vycházejí, aby jim pomohl vyprosit kvality, které potřebuje služba dnešní doby," uvedl P. Roule.