Za přestupky odnětí dávek - prevence proti kriminalitě, či nebezpečný sociální experiment?

10. února 2021 13+, Události Autor: Eva Svobodová

Čeští poslanci v současnosti projednávají novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi - tři roky starý návrh zákona, který by jako trest za spáchání přestupků zabavil dotyčnému část sociálních dávek jako doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Ty na jeho úkor získá obec, kde člověk žije. Novela, pod níž se podepsali občanští demokraté, má dát obcím nástroj, jak problematické občany „umravnit“. Podle odborníků na sociální práci však novela představuje nebezpečný sociální experiment, který ohroženou skupinu uvrhne do ještě větší bídy a ilegality. Poslancům proto adresovali otevřený dopis zástupci sociálních organizací jako Armáda spásy, Ekumenická akademie, Cesta domů či Diakonie Praha. Podepsaly ho také osobnosti křesťanského světa, například Tomáš Halík. O návrhu zákona jsme v pořadu 13+hovořili přímo s jeho předkladatelem Janem Bauerem, poslancem za ODS, a zástupcem signatářů petice proti jeho přijetí, evangelickým farářem Tomášem Trusinou.

Ke vzniku předkládané úpravy zákona o pomoci v hmotné nouzi její iniciátor Jan Bauer řekl: „Nebyl to blesk z čistého nebe. Objeli jsme především sever republiky, Ústí nad Labem a Moravskoslezský kraj. Troufám si tvrdit, že návrh zákona nepsala nějaká skupina poslanců, ale jsou to výtky a velké stížnosti ze strany sociálních pracovníků a starostů v těchto krajích.“ Starostové obcí nemají podle Bauera žádné pravomoci a „páky“ řešit problém občanů, kteří opakovaně páchají přestupky a nedodržují pravidla. Návrh má vedení obcí pomoci tuto situaci zlepšit.

Náhled Tomáše Trusiny je jiný: „Na základě svých zkušeností patnáctileté spolupráce s azylovým domem pro matky, když jsem byl farářem v Benešově a ve Vlašimi, myslím, že ta problematika je velice komplexní a jsou na ni různé pohledy. To byl důvod, proč jsme iniciovali tento dopis poslancům. Nejen na základě vlastních zkušeností ale i z reakce organizací, které o lidi v sociálně vyloučených lokalitách pečují, se zdá, že ten zákon je příliš jednostranný a nevedla se o něm dostatečně kompetentní debata. Problém se třicet let od převratu komplikuje a vrství a návrh zákona, který přichází s represí, jej podle mě neřeší.“ Uvedl, že potíž tkví hlavně v tom, že dávky státu na bydlení pobírají obvykle celé rodiny, kterým se tím šance vymanit se ze sociálního vyloučení ještě více vzdálí. „Děti pak budou pykat za to, co provádějí dospělí,“ řekl. Možnou cestu vidí v posílení práce terénních pracovníků. „Represe je někdy potřebná, ale zákon, tak jak je formulovaný, s dopady, které může mít, je spíše populistickým gestem vůči lidem, kteří jsou někdy po právu znepokojení, jindy mají spíše předsudky. Není to krok, který by nabídl perspektivní řešení,“ shrnul evangelický farář Tomáš Trusina.

Kritikové předkladatelům dále vytýkají, že podle novely by obce mohly dávky odnímat i za přestupky proti občanskému soužití, které si obce ukládají samy a hrozí tu možné zneužití z jejich strany. Jan Bauer na to reagoval: „Vždy se každého kritika ptám, jestli si ten návrh opravdu přečetl. Je v něm napsáno, že se to týká závažných přestupků proti občanskému soužití. Ne například parkování,“ zdůraznil. S tím nesouhlasil T. Trusina: „Obecních vyhlášek se novela prostě týká taky. Zákon působí v celkovém vyznění trochu dojmem, že jako se kdysi stal „průtokáčem“ na dávky byznys s chudobou, budou se na tom teď přiživovat i obce. Záruku, že se nebude zneužívat a nebude se to týkat i přestupků proti vyhláškám, jež vydávají obce, tam nevidím.“

Celý záznam pořadu 13+ si můžete poslechnout v našem audioarchivu.