Alena Zárybnická o aktuální situaci i klimatických trendech v počasí

„Tlakový rozdíl mezi níží nad Skandinávií a výší nad západní Evropou byl tak velký, že proudění vzduchu bylo tak silné nejenom u nás, ale třeba i v Německu, Polsku, na jihu Skandinávie a před tím i nad Britskými ostrovy. Nejvyšší náraz, který jsme u nás zaznamenali podle měření meteorologických stanic, byl 186 km v hodině na Sněžce, Luční Bouda 165 a Milešovka také přes 145. Bylo zajímavé, že ten silný vítr nefoukal jenom v těch exponovaných pozicích, ale třeba i v nižších polohách, jižní Moravu nevyjímaje,“ přiblížila meteoroložka Zárybnická a připomenula, že odborníci nedělní situaci předvídali od začátku týdne. Z hlediska srážek se nepředpokládal jejich větší úhrn, zajímavá byla změna jejich skupenství, jak dále poznamenala Zárybnická: „Na teplé frontě jsme začínali sněžením, přecházeli jsme do deště, třeba i na horách, leckde i mrznoucího, a za tou studenou frontou přeháňky opět přecházely ve sněhové, což je typické, pokud přechází celý frontální systém, nejdřív jeho teplá a pak studená fronta, kdy jsou teploty rozvrstveny nejen horizontálně, ale i vertikálně, tak jako byly během neděle.“

Nedělní větrná perioda však podle Zárybnické nevyvrací trend, který dle měření poukazuje na celkovou snižující se rychlost větru na našem území. „Podobně jsme to zaznamenali v případě sucha. To bylo přerušeno deštivějšími dvěma lety, ale tento trend zde pořád zůstává,“ připodobnila. Nadcházející nastavení podle ní ukazuje na sněžení v horských oblastech, přičemž opět zde hrozí silný vítr.  

Celý rozhovor je k dispozici v audioarchivu na webu Proglasu i v podcastových aplikacích.