Tři srpnové impulsy - rozhlas, NATO a migrace

Tři srpnové impulsy - rozhlas, NATO a migrace
22. srpna 2018 Náš názor Autor: Filip Breindl

Pravá tvář Varšavské smlouvy, která právě 21. srpna 1968 vyšla zvláště najevo, moderní fáze boje o rozhlas a zrcadlo nastavené naší současné imigrační rétorice, to jsou tři možná ne nejpodstatnější, ale přesto snad zaznamenáníhodné vzkazy nynějšího výročí invaze druhdy spojeneckých států do Československa.

Zmocnit se rozhlasu a televize patřilo mezi hlavní úkoly prvního sledu okupačních vojsk, aby síly kolaborující se sovětským agresorem mohly ovládnout mediální prostor. Tím, že se i díky velké vynalézavosti a odvaze rozhlasových pracovníků tento záměr nepodařilo realizovat, zaznívala namísto dobových fake news o kontrarevoluci slova povzbuzení a sounáležitosti. Ani po padesáti letech neztrácejí různí mocní chuť získat - nyní již veřejnoprávní - televizi a rozhlas do svých služeb, případně je alespoň znevěrohodnit. 

"Včera, dne 21. srpna 2018, překročila vojska Spojených států amerických, Francouzské republiky, Německé spolkové republiky, Nizozemského království a Dánského království státní hranice Belgického království." Že takové rozhlasové hlášení zní nepředstavitelně? Právě jste narazili na jeden z mnoha rozdílů mezi Severoatlantickou aliancí (NATO) a Varšavskou smlouvou, mezi spojeneckým paktem suverénních států a vazalské kvaziúmluvy satelitů s moskevským centrem moci. Opravdu to není tak, jak někdy zaznívá ve značně zjednodušeném a politicky naivním výroku "tehdy jsme byli pod Sověty, teď zase pod Amerikou, rozdíl v tom není."

"Mladé muže rozhodně nemůžeme přijmout, měli by bojovat ve své zemi proti okupantům," mohlo zaznít na Západě po vzedmutí emigrace z Československa. Nezaznělo, stejně jako se příliš neprosadily myšlenky na primární řešení problému na místě původu, nálepka vychytralých chuďasů připravených nezaslouženě čerpat z blahobytu nebo panika před šířením zločinné komunistické ideologie a infiltrací obávané, teror páchající StB, mezi běžence. Když se někdy argument rokem 1968 objeví v debatě kolem současné imigrační zaťatosti v Česku, bývá odbyt "to bylo něco jiného." Jistě nejde srovnávat nesrovnatelné, ale je jisté, že pokud by někdo chtěl před 50 lety na Západě rozdmýchat nepřátelské naladění proti uprchlíkům z Československa, munice by našel docela dost. Vzpomeňme si na příběhy posrpnové emigrace ze svých rodin a okolí a popřemýšlejme, co se za tu dobu změnilo - nejsou snad stále na cestě lidé různí, hodní i zlí, potřební pomoci i vychytralí, přizpůsobiví i připravení škodit, ale lidé s velmi konkrétním příběhem a pohnutkami, tak nevymezitelnými frázemi současné debaty a rétorikou o masách?

Filip Breindl

NyníHudební siesta
Skladba: Symfonie C-dur op. 10 č. 4 (1773) G. 523 - Grave; Autor: Boccherini Luigi; Dirigent: Goritzki Johannes; Soubor: Německá komorní akademie Neuss
12:45Střípek poezie
12:50Hudební siesta -...
13:30Písničky k odpočinku
13:45Dnešek v kalendáři
14:00Sváteční pohádka
14:38Písničky

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony