Poznámka: Vláda při debatě o cestování ukazuje mentalitu Husákova korza

Poznámka: Vláda při debatě o cestování ukazuje mentalitu Husákova korza
20. dubna 2020 Náš názor Autor: Filip Breindl

Přinejmenším dva roky - to ne, ale minimálně rok - určitě přes léto - lze uvažovat nanejvýš o nějakém Jadranu a Slovensku ... S tím, jak přicházejí otázky na budoucnost současného zákazu přeshraničního cestování, se vládní a provládní politici pokoušejí o odhodlanou odpověď, která je ovšem na hony vzdálena správnému řešení.

To by mělo vypadat následovně: Jak dlouho ještě potrvá uzavření hranic a zákaz přeshraničního cestování? ANI O MINUTU DÉLE, NEŽ BUDE NEZBYTNĚ NUTNÉ. S konkrétní délkou takové doby to nesouvisí - možná už přetahujeme, možná to opravdu bude ještě trvat několik měsíců, své si musí říci odborníci k tomu, jaký přehled vlastně o pandemické situaci máme.

Že není snadné nějaké rozhodnutí udělat, zvláště když se jde do určitého rizika, o tom žádná. Je ale rozdíl mezi současnou rétorikou vlády a jejích příznivců, kterou dobře ilustruje premiérovo "prosimvás", a starostí o to, aby nutná opatření k zastavení epidemie co nejméně zasahovala do nezcizitelných občanských svobod. Ty nedostali ministři ani krizový štáb na podnose, aby s nimi naložili, jak uznají za vhodné; některé si případně ponechali napořád. Jistě, čas plyne rychle a může docházet k omylům, jako bylo původní neoprávněné vládní rozhodnutí o odkladu doplňovacích senátních voleb na Teplicku. Zrovna výroky o zavřených hranicích a cestování ale naznačují, že jsme spíše narazili na problém mentality. Takové mentality, která o základních svobodách uvažuje jako o privilegiích, jimiž lze občany odměňovat a v případě potřeby na ně také sáhnout. Mentality, která řeší, kam by kdo cestoval, ač dotyčnému do toho nic není. Mentality, která spojuje vládnutí hlavně s mocí místo servisu obyvatelům, a u níž maně v paměti ožije husákovské "hranice nejsou korzo".

Můžeme pokládat za štěstí, že některé momenty současného mimořádného stavu nám demonstrují, jak krátkozraká taková mentalita je. Spojujeme-li správně svobodu s odpovědností, musíme zdůraznit obousměrnost této dynamiky, v našem případě tedy jestliže chceme (a opravdu chceme, je to nutná podmínka úspěchu), aby se lidé chovali odpovědně, musíme k tomu zachovat rámec příslušných svobod. Ostatně vidíme, že zatímco veřejnost se v naprosté většině k nařízeným opatřením postavila rozumně, z nejvyšších politických pater přicházejí mnohdy podivné signály, v nichž pozoruhodné prvenství zaujímá počínání důvěrníků prezidenta Miloše Zemana ve zřejmě neoficiální soutěži o to, kdo přinese přesvědčivější ukázku privilegovanosti lidí z Hradu (Nejedlý mířil k vítězství, dvojice Ovčáček - Mynář v poslední době přinejmenším dotáhla). Kdo chce, může si pustit vcelku libovolný výrok ministrů Adama Vojtěcha či Karla Havlíčka (doporučuji to o hobby marketech a stříhání psů), o premiérovi Andreji Babišovi nemluvě, a pak si položit otázku, zda právě těmto lidem chce dobrovolně odevzdat byť jen píď své svobody.

Připomeňme si, že vláda minulý týden potvrdila rozvolnění současného zákazu veřejných bohoslužeb a že se tak stalo poté, co při prvotních rozhodováních na kostely jaksi zapomněla. Krátce předtím německý ústavní soud uznal, že úřady spolkové republiky měly a mají právo omezit náboženská shromáždění; zároveň však jde o tak masivní narušení náboženské svobody (tribunál v Karlsruhe dal za pravdu stěžovateli, že online přenos není adekvátní náhradou), že je třeba přijatá opatření průběžně vyhodnocovat a neustále se ptát, zda okolnosti neumožňují nějaké, byť třeba regionální zmírnění. Se svobodou pohybu se to má stejně. Vláda nedostala žádný bianco šek ani nějakou novou, mimořádnou moc. Chtějme, aby podle toho vypadaly odpovědi ministrů na oprávněné otázky.

Filip Breindl

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony