Poznámka: Tváří v tvář nepříjemné pravdě

Poznámka: Tváří v tvář nepříjemné pravdě
22. února 2019 Náš názor Autor: Filip Breindl

Katolické společenství hledá způsob, jak - slovy papeže Františka - "naložit s tímto zlem, které sužuje církev a lidstvo." Pojem zneužití má mnoho rovin, ne pouze tu nejvážnější v podobě zločinů sexuální povahy spáchaných na nezletilých; otevřenost, s níž organizátoři vatikánského summitu jednotlivé problémy pojmenovávají, dává jistou naději. Její naplnění ale bude bolet.  

Z výpovědí lidí, kteří zneužívání zažili na vlastní kůži, vyplývá, že vedle zranění způsobeného samotným skutkem je snad ještě více poznamenala skutečnost, že se nikde nedočkali pochopení, přijetí, zastání, naopak mnohdy obdrželi nálepku rozvratníka, potížisty, toho, kdo by klidně církev vystavil nepříjemnostem. Někdy nemuselo jít přímo o tutlání, zametání pod koberec, stačila obyčejná skepse, která vezme odvahu či naději ve spravedlnost. S úsilím o eliminaci agresorů tak musí zůstat svázaná snaha o to, aby se o nepříjemných pravdách mluvilo na rovinu a nezůstával jednotlivec obětovaný jakési abstraktní ideji neposkvrněné pověsti církve. A samozřejmě, když na rovinu, pak ne nakloněnou na opačnou stranu, aby se třeba na kněze nezačalo nahlížet jako na osobu automaticky podezřelou, aby se nezahodil institut presumpce neviny, aby se církev nesnažila překotně napravit minulé chyby třeba jen kupami zlaťáků.

Kdo sleduje papeže Františka, tuší za jeho osobním postojem k celé záležitosti dvě věci - jednak je to jeho empatie, s níž vnímá bolest lidí zasažených zneužíváním, a dále také přímé narušení jeho koncepce církve jako polní nemocnice, která každého přijme a ošetří milosrdenstvím a soucitem. Touto optikou by měl katolík přijmout domnělou či snad skutečnou křivdu a na otázku, proč jsme na pranýři právě my, když k zneužívání dochází třeba i ve větší míře i jinde, si odpověděli slovy Chilana, která zazněla na vatikánském summitu - "jste lékaři duše, a přesto jste se, až na vzácné výjimky, v některých případech proměnili ve vrahy duše, ve vrahy víry." Má-li být církev tou církví, kterou na putování světem připravil Kristus, pak by si neměla stěžovat, že se na ni uplatňují přísnější morální nároky. Právě této církvi apoštol Pavel připomínal, že bolestí jedné části trpí celek, a Ježíš jasně říkal, že to, co osvobozuje, není dobrá pověst navenek, ale pravda.

Filip Breindl

 

 

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony