Mysleme na Srí Lanku a křesťany na výspě

Mysleme na Srí Lanku a křesťany na výspě
21. dubna 2019 Náš názor Autor: Filip Breindl

Není tomu ani týden, co vzplanula pařížská katedrála Notre-Dame, a ze Srí Lanky přichází další, mimořádně truchlivý zápis do černé kroniky křesťanských dějin. U první události asi málokdo pochyboval, že se nějakým způsobem týká i našeho středoevropského prostoru. Jako člověk, který zažil pohostinnost srílanských katolíků na vlastní kůži a před lety s nimi slavil i Velikonoce, doporučuji stejnou optikou nahlížet i krvavý svátek na jihoasijském ostrově.

Věděli jste třeba, že katolíci Srí Lanky mají taky něco jako Svatý Hostýn - monumentální mariánské poutní místo postavené z vděčnosti za ochranu Matky Boží před nebezpečím z  východu? V případě Srí Lanky tedy nikoli Tatarů, nýbrž Japonců za druhé světové ... Křesťanští Sinhálci a Tamilové nejsou jen nějakou exotickou formou naší vlastní víry; představují její cenný opěrný bod v hustě zalidněném regionu indického subkontinentu a vysluhují si většinové uznání za svou službu ve společnosti, především chudým lidem, opuštěným dětem a dalším potřebným, ale také jistou pozici trvale podezřelé komunity, která nemá velké zastání před svévolí silnějších - v době naší návštěvy šlo například o razii u sester Matky Terezy obviněných z údajného podílu na obchodu s lidmi.

Ovšem nynější velikonoční krvavé lázně jdou daleko za rámec této historicky poměrně nábožensky tolerantní země. Budí obavy z něčeho, co doutná pod povrchem například blízké Indie a na co upozorňují organizace sledující náboženskou svobodu - totiž že klidně prapor netolerance mohou zvednout lokality, kde dosud vládl relativní klid, respektive kde se v takové míře nevyskytuje nechvalně známý radikální islám, zato klíčí nepěkné propojení nacionalismu s jiným tradičním náboženstvím. Zatím o útočnících víme málo, ale faktem je, že v posledních letech Srí Lanka pronikla do první padesátky zemí, které mezinárodní nevládní organizace Open Doors uvádí jako ty s nejvyšší mírou perzekuce křesťanů - mimochodem podle žebříčku, kterému dlouhodobě vévodí Severní Korea, je oproti Srí Lance pro křesťany lepší situace v převážně muslimském Bangladéši či na palestinských územích ...

Teď tedy na ně udeřil teror s mimořádně ničivou silou. Aniž by bylo vkusné srovnávat tuto událost se zkázou pařížské Notre-Dame, kde při vší hrozivosti požáru a silném kulturním dědictví nešlo o lidské životy, snad alespoň může zaznít toto přání: Kéž by se podobně, jako naším prostorem rezonovala zpráva o zničení francouzské katedrály, ozývalo i pouto se srílanskými křesťany. Ostatně řada z nich má evropské jméno Fernando či Pereira, památku na portugalského kněze křtícího jeho předky; a upřímně řečeno dědictví otců zachovali ve srovnání se starou Evropou docela úspěšně. Pro někoho, kdo si uchovává vzpomínku na uvázané rybářské loďky, jejichž majitelé ve Svatém týdnu nevyjížděli na moře a chodili do kostela, na obrovské kádě s požehnanou velikonoční vodou, krásné dívky v pestrobarevném sárí, klikaté liturgické melodie, přebuzený zvuk, přejaté zvyky z buddhistických tradic, vynalézavou kostelní elektroinstalaci, a především upřímnost a pohostinnost lidí, jde to vcítění snadněji. Velikonoční pozdrav v sinhálštině - suba pasqua veva - jde opravdu od srdce a trochu z něj mrazí.

Filip Breindl

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony