V pražské katedrále si připomenou bojovnici proti totalitě
V pátek 21. 12. v 18 hodin bude v pražském chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha z iniciativy JUDr. Eriky Mačákové a klubu Dr. Milady Horákové sloužena zádušní mše za Růženu Vackovou, českou křesťanku, vlastenku a bojovnici proti totalitářským režimům. "Své mládí věnovala studiu a poznávání. Prožila dvě války, ale zůstala člověkem, který v sobě i v těžkých dobách prožívá hluboké lidství, které dovede i rozdávat," uvedl ve zpávě František Šedivý, místopředseda Konfederace politických vězňů.
Růžena Vacková, historička umění a osobnost s vysokými mravními hodnotami vadila nacistům. Byla tedy v roce 1944 zatčena a v únoru 1945 odsouzena k trestu smrti. Tři měsíce čekání na vykonání rozsudku však ukončil konec války. Oddává se znovu vědecké pedagogické práci. To však netrvá dlouho. Když se komunisté po puči v únoru 1948 zmocní vlády, je její svobodné křesťanské myšlení znovu ohroženo. Roku 1951 je znovu zatčena a odsouzena na 22 let s okruhem svých přátel Otou Mádrem a Josefem Zvěřinou, kněžími a pedagogy. V pardubickém žaláři založila nelegální vězeňskou univerzitu, kde se snažila přenášet své vzdělání na mladé vězeňkyně, jimž bylo studium znemožněno. Zúčastnila se i pardubické hladovky. Když Československo v roce 1956 přijalo pakt lidských práv OSN, k němuž se přihlásila i Československá republika, poslalo dvanáct odvážných žen generálnímu tajemníkovi OSN Dagu Hammarskjöldovi otevřený dopis. Informoval ho o poměrech v ženských věznicích v Československé republice a žádají zásah. Růžena Vacková je jednou z autorek dopisu radikálně požadujících nápravu. Obálka je zadržena a všem jsou zvýšeny tresty. Mezi vězeňkyněmi jsou tyto ženy nazývány „hamršíldky“. Z věznice nebyla propštěna ani během amnestií v letech 196 a 1962. Růžena Vacková je propuštěna až po 16 letech v roce 1967. "Víte, když člověk vyjde takhle čerstvě z vězení, tak se musí potýkat s mnoha existenčními problémy. Ona si těchto problémů ale nevšímala, zato si ale všímala svého okolí, co se v této zemi děje a dále pracovala v ilegalitě," dodal místopředseda Konfederace politických vězňů Šedivý. Když se v roce 1968 pootevírají dveře k svobodnému jednání, Růžena Vacková spoluzakládá K-231 - Klub bývalých politických vězňů. Národ, až na Vackovou, je však znovu umlčen vpádem vojsk. Růžena Vacková podepisuje v roce 1977 Chartu na znamení, že se zápasu s komunismem nehodlá vzdát. "14.prosince 1982 opouští tento svět, tuto zemi, jíž věnovala veškeré své čisté myšlení. Stojí vedle Dr. Milady Horákové. Obě daly vše. My jim teď věnujme vzpomínku a upřímnou modlitbu," uvádí pozvání k zádušní mši František Šedivý.
Mši v katedrále hlavního města v 18 hodin bude sloužit P. Ondřej Pávek.
Související články
„Současné Rusko mezi autoritarismem a totalitarismem“
to je název přednášky, kterou si můžete poslechnout v úterý 8. března v Brně-Líšni. V klubu VeSPOD ve zdejším Salesiánském centru promluví profesor Jan Holzer o vývoji ruské politiky v posledních letech s důrazem na její vnitřní rozměr. Akce začne v 19 hodin.
Glosa: Josef Toufar a totalita v kostce
Vykřičník v závorce někdy označuje datum úmrtí kněze Josefa Toufara ubitého vyšetřovateli StB v kauze číhošťského křížku. 25. únor 1950 byl teprve druhým výročním takzvaného vítězství pracujícího lidu, jak samotní bolševici označovali počátek své tyranie. A jak se u P. Toufara ukazuje, i za tak krátkou dobu dokázala totalita ukázat svou zrůdnost.
Před 60 lety u nás začala komunistická totalita
Zpravodajství Proglasu si všímá akcí, které v souvislosti s 60. výročím únorovým výročím puče připomají oběti zločinného komunistického režimu.
