Sněmovna poslala do dalšího projednávání návrh na zdanění náhrad církvím

Podle KSČM byla hodnota nevráceného majetku výrazně nadhodnocená. Takovou kritiku ale odmítá katolická církev také s poukazem na závěry expertní komise, ve které v letech 2013 a 14 zasedali zástupci církví, náboženských společností i politických stran ČSSD a ANO. Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka byl zákon o majetkovém vyrovnání kompromisem a nápravou křivdy. „Kdo by na eventuální zdanění nejvíce doplatil, je Federace židovských obcí a malé církve,“ doplnil lidovecký předseda.

Zástupci SPD a ČSSD předem uvedli, že návrh KSČM podpoří. "Chceme vést další debatu na výborech, zda bychom neuměli zpřesnit zdanění pouze na skutečné zisky církví, abychom nepoškodili ty, kteří dostávají skutečně jen to, co jim bylo vzato," uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla není dnešní rozhodnutí Sněmovny dobrou zprávou o stavu právního státu u nás. „Je nebezpečné, jestliže se moc vykonává tak, že se zkouší, co právní systém vydrží a jaké má hranice,“ podotkl Stanislav Přibyl s tím, že podepsané smlouvy a dojednaná pravidla nelze jednostranně bez předchozí dohody vypovědět.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený vládou Petra Nečase počítá s tím, že se vrátí majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za zbytek majetku, který vydat nelze, mají náboženské společnosti během 30 let získat 59 miliard.