Smlouva o zákazu jaderných zbraní vstoupila v platnost

"Je to začátek konce jaderných zbraní. Po desítkách let aktivismu a tlaku na jednotlivé státy je to opravdu historický okamžik, protože o této úmluvě se hlasovalo několik let a v roce 2017 ji schválilo 122 států," říká Táňa Beaoui Bednářová z mezinárodní organizace Svět bez válek a násilí, která usiluje o to, aby se k dohodě připojila i Česká republika. O reálném dopadu smlouvy řekla: "Je to krok, který je ale nezbytný k tomu, abychom vůbec mohli uvažovat o světě bez jaderných zbraní," uvedla. Ne každý to však vidí takto. "Smlouva není nic jiného než symbolické gesto, které nebude mít podobně jako řada dalších dokumentů schválených v OSN, žádný význam," myslí si naopak Petr Suchý z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, který se specializuje na roli jaderných zbraní v mezinárodních vztazích, včetně vývoje a proliferace nukleárních zbraní, strategii odstrašování, závody ve zbrojení a vývoj procesů kontroly zbrojení a odzbrojování mezi supervelmocemi v prvním i druhém jaderném věku. Jaderné zbraně podle něj hrály důležitou roli při zajišťování míru v posledním více než půl století a státy by se měly spíše zaměřovat na zajištění postupné redukce jejich počtu. Opravdu nečekejme, že stávající jaderné země budou mít zájem tímto směrem jít," uvedl Suchý. Připomněl také, že jaderné zbraně zajišťují i bezpečnost České republiky, protože USA nebo Velká Británie se svými jadernými arzenály zaštiťují rozšířenou obranu svých spojenců v rámci NATO.    

K přijetí smlouvy vyzval státy při své středeční generální audienci také papež František, podle něhož by zákaz jaderných zbraní měl být rovněž součástí Katechismu katolické církve.

Zdroj: Vatican.va, ČT24, ČTK; foto: pixabay.com