Řeholnice věnovaly svůj římský dům uprchlíkům
Kongregace Sester služebnic Boží prozřetelnosti z Katánie se rozhodla přenechat dům ze svého vlastnictví Úřadu apoštolské charity, aby zde mohl poskytovat ubytování uprchlíkům.
Papežský almužník kardinál Konrad Krajewski k tomu v oficiálním pondělním prohlášení uvedl, že sestry tím reagovaly na papežovu výzvu z encykliky Fratelli tutti. V ní František zdůrazňuje nutnost přijímat osoby prchající před válkami, pronásledováním a přírodními katastrofami.
Nyní by měla tato budova, nacházející se na východním okraji Říma, sloužit zvláště ženám a dětem ze skupin uprchlíků, kteří se do Itálie dostávají prostřednictvím bezpečných a mezinárodně uznávaných humanitárních koridorů. Těm se někdy také přezdívá „papežovy koridory,“ protože vznikly v důsledku Františkovy návštěvy ostrova Lesbos v roce 2016. První tři syrské rodiny tehdy do Říma přicestovaly přímo na palubě papežova letadla.
Kapacita římského objektu zvaného Villa Serena je 60 osob a uprchlíkům by měl sloužit jako prvotní útočiště v počátečních měsících italského pobytu, zatímco budou hledat práci a trvalé bydlení. Správou papežského domu pro uprchlíky byla pověřena katolická laická organizace Komunita Sant'Egidio, která na mezinárodním poli působí zvláště v diplomatickém prosazování humanitárních koridorů a poskytování materiální pomoci migrantům.
Související články
Sant'Egidio požaduje přijetí uprchlíků z detenčních zařízení
V reakci na papežova slova při mši, kterou odsloužil 8. července u příležitosti sedmi let od své návštěvy ostrova Lampedusa, podnikla komunita Sant’Egidio konkrétní kroky na pomoc uprchlíkům.
Jezuitská kolej v Buffalu ubytovala uprchlíky. "Jako v hotelu," chválí pobyt jeden z nich
Jezuitská kolej v americkém Buffalu poskytla dočasné ubytování pro 13 uprchlíků. Ti museli odejít z místního centra, které pomáhá lidem v nouzi, kvůli nečekanému příchodu velké skupiny migrantů z Afriky.
Podle italské charity se humanitární koridory pro uprchlíky osvědčily
Za úspěšnou alternativu k současným tragédiím ve Středozemním moři označila italská charita projekt takzvaných humanitárních koridorů. V bilanční zprávě organizace uvedla, že drtivé většině z asi dvou tisíc válečných běženců převezených do Evropy z táborů v Etiopii, Jordánsku a Turecku se podařilo začlenit do běžného života; lidé zpravidla získali azyl, učí se jazyk, někteří si našli zaměstnání a děti docházejí do školy. Pouze 15 osob integrační program předčasně opustilo, uvedla charita.
