Postní fejeton: Židenický nápor na popelec
Ani za soumraku zdaleka neslábne provoz na rušné Gajdošově ulici v brněnských Židenicích. Pracovní týden je v polovině a řeklo by se, že kostel svatých Cyrila a Metoděje nyní nebude veřejností právě nejvyhledávanějším místem. Nebo přece jen?
Chrámový interiér je vcelku prostorný, ale na Popeleční středu tak tak zvládá vměstnat všechny návštěvníky večerní mše. Obřad udílení popelce se protahuje na dobrou čtvrthodinu a ještě déle trvá svaté přijímání, kdy vystává problém nedostatečného počtu posvěcených hostií pro stovky zájemců o přijetí eucharistického Krista - ti se tak mohou v praxi seznámit se slovy svatého Tomáše Akvinského "přijímáš-li, zůstal celý, neláme se, nerozdělí, celý se vždy požívá. Tisíce ho přijímají, všichni celého však mají, aniž z celku ubývá." Na všechny se dostalo, farář se tak nemusel vydávat do husovického kostela, jak nabízel.
Jsou řídce se vyskytující chvíle, kdy tlačenice nevyvolává nepříjemné pocity, kdy člověka neznervózňuje čekání v dlouhé frontě, kdy může pokojně vyčkávat, až opadne hlavní nápor u úzkého trychtýře chrámového vchodu. Venku se mezitím setmělo (takže už není tak dobře vidět nepořádek nemilosrdně odkrytý oblevou), dopravní experti by provoz na čtyřech pruzích Gajdošovy ulice klasifikovali dvojkou. Řidiče městských autobusů zřejmě překvapuje, že po skončení odpolední špičky jejich vozidla přeplňuje množství lidí, kteří - jsou špinaví na čele? A jak to, že všichni zhruba na stejném místě?
Jsou to lidé, kteří před chvílí vyslechli Kristova slova "když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí." Vesměs se chovají podle toho, někteří jsou v tak dobrém rozpoložení, jako by je doma čekala opulentní večeře namísto předepsaného hladovění - a případná nevzhlednost obličeje (jev mezi židenickými farníky zřídkavý, mezi děvčaty zcela vyloučený) je záležitostí dlouhodobou, nikoli ostentativního trpitelství.
Postní doba začala. Během jejích čtyřiceti dnů možná kropící vozy odstraní z okrajů Gajdošovy ulice nánosy zimního posypu, technické služby vykonají další část sysifovského úkolu a zbaví přilehlé trávníky odpadků, aby je tam jiní přičinliví občané znovu rozházeli, některá fasáda třeba přijde o sprejerskou výzdobu - patrně rovněž ne nadlouho. Denní světlo se prodlouží a povzbudí zeleň, aby se znovu pustila do sezónního souboje s výfukovými plyny. A muži, ženy a děti? Je na nich, jak čas využijí k tomu, aby slovy židenického kazatele slavili Velikonoce jako lepší lidé, než byli předtím.