Papež povolal mezi kardinály biskupy z Mali, Laosu či Švédska

Konkrétně se jedná o apoštolského vikáře asijského Laosu Linga Mangkhanekhouna, arcibiskupa Bamaka, hlavního města západoafrického Mali Jeana Zerba a dále Anderse Arboreliuse, od reformace prvního rodilého Švéda, který se stal biskupem ve Stockholmu. Ke katolické církvi konvertoval z luteránství. Kardinálem se stane také biskup Gregorio Rosa Chávez ze středoamerického Salvadoru, který pečuje o duchovní odkaz blahoslaveného arcibiskupa Oscara Romera, a barcelonský arcibiskup Juan José Omella. Ten je v malé skupině nových kardinálů jediný, kdo reprezentuje tradiční biskupská sídla spojovaná s kardinálským úřadem. Komentátoři si všímají, že papež při doplňování sboru k těmto zvyklostem příliš nepřihlíží a volí nové kardinály i ze zemí, jako je Středoafrická republika, Bangladéš nebo Tonga v Oceánii.

V tomto ohledu naplňuje svůj apoštolát zaměřený na cesty na nejen duchovní periferie, napsal ve své analýze Alexander Brüggemann z katolické agentury KNA. Zároveň připomněl, že internacionalizace kardinálského sboru je procesem, který probíhá už od pontifikátu Pia XII. a koncilních papežů Jana XXIII. a Pavla VI. Každý papež tím, jaké kardinály jmenuje, ovlivňuje směřování církve po své smrti, protože právě tito kardinálové budou volit nového papeže, připomíná Brüggemann. V současnosti je 121 kardinálů oprávněných k účasti v konkláve, tedy mladších 80 let. 53 z nich jsou Evropané (z toho 24 Italů), 33 biskupů z amerického kontinentu, po 16 z Afriky a Asie a 3 z Oceánie. Během Františkova pontifikátu se průběžně doplňuje zastoupení řeholníků (během konkláve 2013 jich bylo 17, nyní, po jmenování karmelitána Arboreliuse 18), mimo jiné ale mezi kardinály-voliči nyní chybí zástupce Tovaryšstva Ježíšova, k němuž náleží papež. Největší zastoupení řeholních řádů mají ve sboru Salesiáni Dona Boska se čtyřmi kardinály, po dvou například františkáni, karmelitáni nebo dominikáni - jedním z nich je pražský arcibiskup Dominik Duka.