Nečas: Vnímat klimatickou změnu jako Boží hlas

Kde se zrodila myšlenka Bohoslužby za krajinu?

Souviselo to s necitlivou přípravou severního dálničního obchvatu kolem Prahy, který měl vést velice ekologicky cennými oblastmi. V této souvislosti jsme si uvědomili, jak úžasné bohatství se skrývá v krajině. Krajina je nádherným příkladem spolutvoření Božího a lidského. Uvědomili jsme si, že má být předmětem modlitby a bohoslužby.

Jaký byl průběh letošní bohoslužby?

Osobně jsem tam z důvodu věku nebyl, ale mám velice příznivé zprávy, i když pršelo. Vzhledem k tomu, že teď je voda shůry symbolem vděčnosti, tak i ten déšť byl uvítán kladně. Pokud vím, byla tam velice krásná ekumenická atmosféra, vědomí jednoty, a toho, že máme jako křesťané společné poslání tady na zemi.

Bohoslužba se tradičně pojí se Dnem země. Jak je tento den prožíván v naší zemi?

Bohoslužba za krajinu je spíš už asi měsíc po Dni země. Přímo na něj děláme bohoslužbu jinou u Nejsvětějšího Salvátora. Bojím se, že Den země upadá v ČR trochu v zapomnění. Je to asi tím, že těch něčemu věnovaných dnů máme už příliš mnoho. Je takovým pěkným připomenutím naší odpovědnosti za náš pozemský domov. My v ekologické sekci si při těchto příležitostech rádi připomínáme, že tím, že Bůh poslal Ježíše Krista na tento svět, zdůraznil, že mu na celém stvořitelském díle záleží. Bohu záleží na Zemi, na tom, jak s ní my lidé zacházíme.

Co jste považoval za cíl Ekologické sekce České křesťanské akademie a jak se vám podařil naplnit?

Když jsme na konci minulého století kolem roku 1997 začínali, tehdy v církvích povědomí environmentální odpovědnosti příliš rozšířené nebylo. Náš první cíl byl stručně řečeno „ozelenění“ církví - aby si křesťané v nejrůznějších církvích uvědomili, že na našem počínání vůči zemi záleží. Věřím, že se to do velké míry splnit podařilo. Jestli to byla naše zásluha či důsledek všeobecného posunu v myšlení lidí, nejsem s to rozhodnout. V každém případě jsem rád, že je dnes pro většinu křesťanů dobré chování vůči Zemi prioritou. Někdy to také neumíme, neuvědomujeme si, co Zemi škodí, nehledě na to, že vtažení do současného stylu života je příliš velké. To vědomí, že tu na něčem záleží, ovšem v církvích je.

Klimatické změny jsou už viditelné v každodenním životě. Myslíte, že je lidé vzali vážně?

Obávám se, že sice ano, ale v malé míře. Lidé si neuvědomují, jak moc na tom záleží. Je tu velký problém vtažení do ekonomického systému, koneckonců vidíme to i teď. Pro Zemi jako takovou je úžasné, že se omezila téměř na nulu letecká doprava. Jenomže ekonomové se s tím nedovedou srovnat. Je tu problém nezaměstnanosti v oblasti letectví a s tím nikdo nechce nic dělat. Myslím si, že to vědomí tu je a že onen kolos celé naší životní praxe a ekonomického systému je příliš silný. Tady by se něco mělo změnit, ale sám si nedovedu představit, jak do toho.

Jakou roli sehrává současný papež?

Myslím si, že kladnou. Problém je v tom, že někteří katolíci ho neberou úplně vážně a mají k němu výhrady. Myslím, že papež František je lépe přijímán v kruzích nekatolických křesťanů než mezi katolíky. Sám patřím k těm nekatolickým křesťanům, kteří z celého jeho pontifikátu mají velkou radost. Jen okrajově slýchám stesky některých konzervativních katolíků, že papež dává prioritu jiným věcem než dialogu s tradičním katolickým mainstreamem.

Které z klimatických změn považujete za nejdůležitější?

Myslím, že všecky průvodní jevy klimatické změny jsou propojené. Nemůžeme říct, že je větším nebezpečím růst teploty, nebo že máme sucho, případně prudké změny stavu atd. Prostě je tady systém, který byl stabilní, který se pomalu v průběhu doby měníval. Ten je zřejmě vlivem naší industriální činnosti narušený a je to špatné. Je otázka, kdybychom teď změnili své chování, do jaké míry by se to v horizontu lidského života vůbec projevilo. Změna chování je ale nutná, musíme spotřebovávat méně fosilních paliv, to je nesporné. Celá naše dopravní souprava je na ně z velké části vázaná. V tomto je tedy nutná změna. Já bych rád klimatickou změnu bral jako jakési etické varování či Boží oslovení „čiňte pokání, změňte svůj způsob jednání“. Teď jde nejen o naši planetu Zemi ale i smysl plného lidství. Myslím si, že my lidé jsme začali příliš ulpívat na materiálních hodnotách a takové ty duchovní hodnoty jako láska, přátelství a vnímání krásy jdou v naší civilizaci do pozadí a je to škoda. Měli bychom vnímat celý tento proces jako Boží výzvu ke změně.