Misijní fond solidarity KORONA

Národní ředitel a trvalý jáhen Leoš Halbrštát byl hostem dnešního vysílání Dopoledne s Proglasem.

Zatímco přední oblastí působení Papežských misijních děl je dlouhodobá podpora církve v misijních zemích, tak nyní, jak řekl ředitel organizace, „mimořádné procesy si žádají vždycky mimořádná opatření.“ Proto Národní Papežská misijní díla zřídila sbírku Korona. Zřízení fondu reaguje na situaci států v chudší části světa, pro kterou představují opatření proti epidemii náročnou výzvu s ohledem na nižší úroveň zdravotnické péče a hygienického zázemí. Hrozba šíření nákazy v těchto oblastech má výrazný dopad na život tamních obyvatel, třeba kvůli omezené možnosti obstarat si základní potřeby při zákazu vycházení.

Leoš Halbrštát uvedl, že zatímco u nás život v souvislosti s koronavirem spíše utichl, ze zahraničí, a to především z misijních zemí třetího světa, přichází zprávy o hrozícím hladomoru. „Psal mi biskup z Bangladéše, že počítají s hladomorem. Lidé nemůžou vycházet, a tedy ani na pole. Když nemůžou pracovat, nebudou moci ani sklízet rýži,“ shrnul následky koronakrize na příkladu potřebné země. Situace je obdobná jak v Asii, tak v Africe.

Přestože my sami máme nyní omezené prostředky, snažíme se jim pomoci. A to také v reakci na nedávnou výzvu papeže. „Život církve u nás se zpomalil. Tím, že se nemůžeme scházet a vykonávat žádné obřady ani jiné společenské akce, omezil se ruku v ruce i příliv finančních prostředků sloužících pro potřebné v zahraničí,“ shrnul Halbrštát kauzalitu, jež způsobila pokles financí dostupných pro zaslání do misií. „Papež František vyhlásil celosvětovou finanční pomoc pro misijní státy a mladé církve.“ U nás je možné se k papežově výzvě připojit právě podporou nové vzniklé sbírky Korona Národních Papežských misijních děl.

Ředitel současně rozumí tomu, že situace není zdaleka lehká ani pro lidi v Česku. „Když se naši občané dostávají do finančně složitější situace, rozumím, že budou ořezávat výdaje, které jsou pro ně zbytné,“ uvedl. Věří ale, že jde o přechodnou a především vůbec ne katastrofickou situaci. Přesto si myslí, že i v této době je správné „upozorňovat na problém toho, že se lidé v zahraničí mají daleko hůř, než se stále máme my.“ Oni totiž, na rozdíl od nás, řeší existenciální otázky. „Jestli umřou hlady teď, nebo až za týden. A to je věc, kterou my si tady teď ani neumíme plně uvědomit,“ připomíná ředitel. I když chápe, že i my jistě máme každý problémy. Nicméně zdůraznil,že  „jsme tady od toho, abychom o situaci jinde informovali. Aby tak zůstala v povědomí. A tak ti, kteří můžou, mohli pomoct.“ Neměli bychom se dívat jenom na sebe a kolem svého domova, ale i za obzor. „My jsme špička ledovce, která se má relativně dobře. Ala většina lidí na světě se takhle dobře nemá. A bojují existenčně s mnoha problémy,“ vybídl Halbrštát a vyjádřil lítost nad tím, že v médiích se o těchto potřebách téměř nemluví. „Kdo by se chtěl dozvědět více, každý měsíc vydáváme Missio magazín,“ který doporučil k přečtení a získání povědomí o reálné situaci v misijních zemích.

Celý rozhovor je možné si poslechnout v podcastových aplikacích na Spotify, Soundtier a Apple Podcasts.