Křesťanský západ a východ letos slaví Velikonoce jindy kvůli Pesachu
O týden se letos liší termín západních a východních Velikonoc, naposledy je všichni křesťané bez rozdílu tradic slavili ve stejný den v roce 2017 a znovu shoda nastane za pět let. Pokud se zachová rozdílný způsob výpočtu, bude stále vzácnější.
Odlišnost totiž nevychází jen z používání gregoriánského či juliánského kalendáře, které mohou stanovit různé datum prvního jarního úplňku. Letošní rozdíl vychází z jiné věci, a sice z termínu židovských velikonoc, týdenního svátku Pesach, který začal ve středu. Východní tradice stanoví, že oslava Kristova vzkříšení následuje až po něm.
Na kdy připadají Velikonoce, lze spočítat podle poměrně složitého vzorce, který bere v potaz všechny zmíněné skutečnosti. Vypracoval ho v 19. století německý matematik Carl Friedrich Gauss a jde o kombinaci násobení a dělení letopočtu s využitím konstant, které vyjadřují opakování celého velikonočního cyklu. Například datum 12. dubna se teď vyskytuje potřetí po jedenácti letech. V roce 2031 už ale neděle připadne na 13. a nynější datum najdeme u Velikonoc až v poslední dekádě tohoto století, a to hned dvakrát - v letech 2093 a 2099.
Související články
Pravoslavní v Řecku oslaví Velikonoce až na konci května
Řecká pravoslavná církev rozhodla kvůli epidemii koronaviru o odložení velikonočních oslav. Členové církevního synodu se při telefonické konferenci usnesli, že se věřící mají modlit za překonání nákazy, aby se bohoslužby mohly uskutečnit 26. května, den před slavností Kristova nanebevstoupení, do kdy pravoslavní zpívají hymnus o vzkříšení.
Východní křesťané slaví Vánoce, popřál jim i papež
"Vám a vašim společenstvím přeji světlo a pokoj narozeného Vykupitele Ježíše Krista," vzkázal papež František při dnešní mši o slavnosti Zjevení Páně východním křesťanům, kteří vánoční oslavy v termínu podle juliánského kalendáře zahajují dnes v podvečer, hlavní slavnost Narození Páně pak připadá na 7. ledna.
