K budování civilizace je potřeba důvěra a solidarita, vzkazují evropští biskupové

Účastníky zasedání pozdravil i papež František. V poselství poukázal na výrazné změny v náboženské praxi, kde dosud řada pastoračních činností čeká na nové uspořádání. Vyjádřil také naději, že církevní společenství zaujmou postoj hospodáře, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré. Jednotliví účastníci, jak je zvykem, seznámili své kolegy se situací ve svých zemích, a naslouchali přednáškám hostů. Jezuita prof. Pavel Ambros SJ z teologické fakulty UP v Olomouci Proglasu nastínil: "Můj příspěvek se věnoval způsobům, jak hledět dál do budoucnosti a k tomu pomáhat lidem. Kladl také otázku, co je úkolem pastýřů, a zdůraznil, že mezi ně patří i nést bolesti, které trápí Boží lid" .

Na konci plenárního shromáždění biskupové Rady biskupských konferencí Evropy adresovali dopis všem evropským občanům, zejména věřícím všech denominací. Při jeho tvoření pociťovali, jak píší, "pokoru a odpovědnost pastýřů jednotlivých komunit, aby byli solí a droždím dějin". Dle zveřejněného prohlášení nemají praktická řešení současné pandemické situace, ale uvědomují si svou "pastorační povinnost vyzývat lid k osobnímu a kolektivnímu svědomí".  Po dvoudenním jednání se rozhodli zdůraznit význam důvěry, bez níž není možné jít vstříc budoucnosti, jíž máme díky Kristu, který se stal člověkem a smrtí nás vykoupil. Zároveň poukázali na potřebu solidarity mezi jednotlivci, národy, dokonce i v krizi zaměstnanosti. Zmínili i "vděčnost lékařům, zdravotníkům, policejním silám, dobrovolníkům, kteří po vzoru Krista podporovali obyvatelstvo v obtížích, zejména ty nejslabší".  V předvečer Světového dne migrantů a uprchlíků rovněž předsedové evropských biskupských konferencí apelovali na hledání solidárních způsobů řešení migrační krize, doufají v mírové řešení v Bělorusku za pomoci dialogu a ujišťují o své blížkosti obyvatele Libanonu. 

Za Českou republiku se setkání poprvé, z důvodu své funkce nového předsedy ČBK, 5zúčastnil olomoucký arcibiskup Jan Graubner.