Istanbul, město setkávání kultur a náboženství

Vznik celé iniciativy popsal P. Bonaventura takto: „Náš generalát se rozhodl, že zřídí komunitu v Istanbulu, která by měla sloužit pro mezináboženský dialog. Asi před šesti lety zde ustanovil komunitu. Máme tu starý konvent, do něho poslal bratry z různých kontinentů. Ze začátku to měli dost těžké, nevěděli, odkud začít, ale postupně navázali různé kontakty a nyní mají kontakty téměř s kýmkoliv, koho si člověk může představit.“

V průběhu dvoutýdenního kurzu přednášeli účastníkům sami představitelé náboženských směrů. „Měli jsme tu Arména, byli tu dva protestanti, měli jsme tu jednoho muslima, který studuje v Římě křesťanství, věnuje se také křesťansko-islámskému dialogu, ale z té druhé strany. Měli jsme tu jednoho derviše, který nám popisoval, jak prožívají oni svou islámskou mystiku; oni chválí Boha tancem, mají na to rituál, je to hodně hezké,“ uvedl P. Bonaventura. Kromě přednášek účastníci navštívili liturgie jiných církví či náboženství a setkali se s jejich představiteli. „Byli jsme v kostele cisanů na jejich liturgii, byli jsme v pátek na modlitbě v mešitě, byly zde také představitelé hnutí Focolare, kteří se snaží o dialog s pravoslavím; sehráli úlohu ve zprostředkování setkání Pavla VI. a patriarchy Athanagora, kdy došlo ke slavnému dni, kdy odvolali své exkomunikační buly z 11., století. Byli jsme v patriarchátu navštívit patriarchu Bartoloměje I., který je v těchto dnech v Assisi se Svatým otcem. Na konci akce bude ještě návštěva sedmi církevních měst, kam byly dopisy v prvních kapitolách Apokalypsy sv. Jana.“

Účastníci si též připomněli mezináboženské setkání, které se konalo v Assisi 27. října za přítomnosti papeže Benedikta XVI. „Hodně se cítíme spojeni. Jednak proto, že jsme se setkali s patriarchou Bartolomějem, který do Assisi odcházel, jednak kvůli setkání v duchu Assisi, které jsme zde prožili. Byl tam jeden imám, byl tam hlavní rabín Turecka a byli tam zastoupeni téměř všichni představitelé hlavních církví: z řeckého pravoslavného patriarchátu, z arménské církve, ze syrské. To všechno bylo pod záštitou místního katolického biskupa," zakončil P. Bonaventura Ondřej Čapek.