Hebrejské nápisy v kurovické tvrzi jsou unikátní

„Majitel hradu pan inženýr Malina před několika lety opravoval ve druhém patře interiéru omítky, najednou kus té omítky spadl a objevily se záhadné nápisy v neznámém písmu. Zavolal památkáře a my jsme poznali, že se jedná o hebrejštinu. Proto jsme přivolali místního hebraistu Jiřího Richtera, který si vzal na pomoc paní doktorku Miriam Havelkovou z univerzity, spolu ty nápisy přeložili,“ popsal Proglasu historik a památkář Karel Bartošek. Autorem tří částečně poškozených nápisů je nejspíš levita, významný žid jménem Abraham, který cituje z tóry a vzpomíná na nešťastný rok 1656. V té době se na kurovickém hradě pravděpodobně ukrývali židovští utečenci z Ukrajiny a Litvy, kde došlo k povstání Bohdana Chmelnického. Kozáci tehdy likvidovali polské panství, polští šlechtici však měli často správce z židovského obyvatelstva, takže hněv Ukrajinců se obrátil proti Židům. „Bylo tam strašlivé vraždění, kterému padlo za oběť asi sto tisíc mužů, žen i dětí. Židé houfně prchali,“ doplnil Bartošek. Nápisy připomínají příběh těchto běženců, které postihl stejný osud jako nejvýznamnějšího holešovského Žida, rabína Sabbataj ben Meir ha-Kohena, zvaného Šach.  

V té době zřejmě poskytl uprchlíkům opuštěný kurovický hrad Jan hrabě z Rottalu. O nápisech, které tuto dobu vzpomínají, vznikne podle slov Karla Bartoška článek do sborníku Památkového ústavu. „Je to unikátní věc, protože Židé si velmi váží psaného slova, dokonce bych řekl, že víc než my křesťané. Nepálí knížky, neničí nic, co je tištěné. Moc nepíšou po zdech, nejsou zvyklí psát zbytečně. Takže pokud nejde o nějaké obřadní nápisy, tak židovské psané záznamy na zdech vůbec nejsou,“ uzavřel Bartošek.

Kurovická tvrz je v rekonstrukci a není přístupná pravidelně, návštěvníci mohou nápisy vidět například v těchto dnech během festivalu židovské kultury Ha-Makom, který začal dnes a potrvá do neděle.

Zdroj obrázku tvrze Kurovice: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tvrz_Kurovice.jpg