Gregor Johann Mendel nám ukazuje, jak být člověkem, říká Marek Orko Vácha
Přesně 200 let uplynulo od narození Gregora Johanna Mendela. Zakladatel genetiky se narodil 20. července 1822 v obci Vražné. Působil v Brně, kde se také stal opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně. Tam i na dalších místech Česka si jej dnes lidé připomínají. Ve vysílání Proglasu o vědci, který objevil základní zákony dědičnosti, knězi a řeholníkovi hovořil kněz a biolog Marek Orko Vácha.
„Když čtete jeho životopis do hloubky, tak vám trochu běhá mráz po zádech. Na jedné straně muž, který je hodně často zvyklý být sám, na straně druhé, který se nebojí myslet proti všem. Mendel se zajímá nejenom o hrášek, ale o spoustu dalších rostlin. Kříží včely a podobně. Ale zároveň si zanechává svoji, skoro bych řekl niternou, zbožnost. V kázáních, která máme k dispozici, Mendel okamžitě mluví o tom, čím žije. A tak mluví o semínku, které potřebuje vláhu, slunce a vlastnosti půdy, ale také potřebuje to, co má v sobě, aby vyrostlo. A tak i člověk potřebuje sám na sobě pracovat, ale zároveň potřebuje Boží milost. Takže není Mendel – pomolog, Mendel – včelař, Mendel – meteorolog, Mendel – genetik a Mendel – kněz. Tohle všechno je v něm jedna osobnost a Mendel nám krásně ukazuje, jak být člověkem. To znamená mít těsný vztah k umění, k vědě a k mystice,“ řekl na Proglasu o géniovi narozeném právě před dvěma staletími rovněž kněz a biolog Marek Orko Vácha.
O tom, jak se z mnicha stane vědec a pak opat kláštera a čím vším může G. J. Mendel inspirovat, rozmlouvala s přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a lechovickým farářem ve vysílání moderátorka Kristina Kubačková. Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu:





