Egypt: Křesťané jako terč cíleného násilí i hybná síla usmíření

"V Míně ve středním Egyptě, kde byly násilnosti jedny z největších, jsou zprávy o tom, že byly organizovaně označovány obchody, které vlastnili křesťané, aby na ně mohli útočit lidé pozvaní ke konání násilností, najímaní a převážení z místa na místo," uvedl Jaroslav Franc, podle nějž útoky na křesťany vycházejí z celkové destabilizace Egypta, ve které jsou právě menšiny nejzranitelnější. "Přispěly k tomu i další skutečnosti, například text šířený po sociálních sítích, který označuje patriarchu koptské pravoslavné církve Tavadrose II. za hybnou sílu sesazení prezidenta Muhammada Mursího," uvádí dále Jaroslav Franc, který potvrdil, že i podle jeho informačních zdrojů na řadě míst dochází k projevům solidarity vůči křesťanům ze strany umírněných muslimů, kteří útoky odsuzují a v některých případech nabízejí střežení křesťanských míst. "Je to určitá tendence ke sdílení myšlenky o jednotném egyptském lidu, která je v posledních letech zřetelná a projevuje se také, jak mi potvrdil i kolega z tamní univerzity, zájmem Egypťanů o vlastní dějiny. I z vysokých muslimských kruhů - vzpomeňme velkého imáma univerzity Al Azhar Muhammada Ahmada Tajíba - zaznívají výzvy ke společnému postupu proti extrémním skupinám, které rozdělují společnost, a k zastavení násilí proti náboženským skupinám," podotkl Jaroslav Franc.

V uplynulých dnech se terčem násilného útoku stalo na 80 egyptských kostelů a křesťanských škol, uvádí vatikánská agentura Fides. Kvůli násilnostem se poprvé za 1600 let nekonaly nedělní bohoslužby v koptském klášteře v Degle ve středním Egyptě. Koptský katolický biskup z Luxoru Johannes Zakaria sdělil, že jeho rezidenci střeží policie a armáda, která zároveň tamním křesťanům doporučila, aby nevycházeli z domovů. Současné nepokoje v zemi nejsou podle prohlášení katolického patriarchy Alexandrie Ibrahima Isaaca politickým konfliktem, ale „bojem všech Egypťanů proti fundamentálnímu terorismu.“ Podle Jaroslava France je současná egyptská společnost oslabena po politických zvratech posledních let. V budoucím vývoji se podle něj může výrazně projevit i křesťanská menšina: "Egypt má obrovské štěstí, že uchoval křesťanskou menšinu, na které se nejčastěji páchá násilí. Tamní křesťané po staletí pěstují schopnost odpuštění, což je apel platící pro každého křesťana, a zároveň schopnost smíření a sjednocení. Zní to možná až příliš optimisticky, neznamená to určitě, že by si zítra podali ruce a začali psát čistý list, ale křesťané v Egyptě jsou dlouhodobě schopni spíše usmiřovat," říká Jaroslav Franc a dokládá to výpověďmi křesťanských duchovních, s nimiž při svých pobytech v zemi hovořil o postavení křesťanské menšiny, ale také o sociálních problémech a dalších výzvách Egypta.