Duchovní stránka věřícího se dá dobře skloubit s jeho veřejnou angažovaností, říká historik Šebek
Mnohatisícové shromáždění s voláním po náboženské svobodě, to byla celonárodní pouť v Praze k poctě blahoslavené Anežky České právě před 35 lety, 6. března 1988. Ve svatovítské katedrále na Hradčanech ji vedl kardinál František Tomášek. Akci, její význam i přesah do dnešní doby posluchačům Proglasu ve vysílání přiblížil Jaroslav Šebek, pracovník Historického ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století a církevní dějiny.
Pouť byla první velkou akcí Desetiletí duchovní obnovy národa. Mnozí se připravovali modlitební novénou ve farnostech, v Praze u Nejsvětějšího Salvátora. Předpokládalo se brzké svatořečení přemyslovské princezny a řeholnice, zakladatelky Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Silné podpory se dostávalo petici za náboženskou svobodu, kterou na přelomu let 1987 a 1988 organizoval disident Augustin Navrátil.
Totalitní režim se mohutného setkání věřících vzhledem k atmosféře obával. Komunistické vedení proto naplánovala rozsáhlá omezení v pražské dopravě, přísné kontroly provázely i příjezdové komunikace do Prahy. „Informace o této pouti se rozšiřovaly už mnoho týdnů předtím a státní bezpečnost se obávala toho, že by do Prahy mohlo přijet až sto tisíc lidí,“ řekl Proglasu český historik Jaroslav Šebek. Představitele disentu mocní preventivně zadrželi a mezi poutníky na slavnostní bohoslužbu nasadili stovky příslušníků SNB a Lidových milicí. Po skončení se poutníci spontánně shlukli před arcibiskupským palácem, zdravili kardinála Tomáška a provolávali hesla za náboženskou svobodu. „Nakonec účast dosáhla zhruba osmi tisíc lidí a pouť proběhla v poměrně velkém klidu. Mše skutečně byla velice důstojná. Kardinál Tomášek tam hovořil především o významu Desetiletí a o tom, jak se soustředit na uctění památky blahoslavené Anežky, která byla vnímána jako patronka sociálně vyloučených a slabých,“ popsal den pouti Šebek a přiblížil přesah této události do dnešní doby, „Je potřeba vzít si z toho podnět, že se dá velice dobře skloubit duchovní stránka věřícího společně s jeho veřejnou angažovaností, což je podle mě poselství celého připravovaného Desetiletí duchovní obnovy – aby se vlastně člověk obnovoval v tom duchovním a morálním slova smyslu a současně se zapojoval i do veřejného života právě s tím přesahem, který mu dává jeho duchovní zkušenost.“
Celý záznam rozhovoru s českým historikem Jaroslavem Šebkem, který vedla moderátorka Alena Šedivá, je k poslechu zde: