Díky dárcům, brigádníkům i samotným řeholnicím klášter v Drastech roste. V červnu bude benefice

„Tím nejvýraznějším, co zde probíhá, je samozřejmě stavba kláštera a veřejné kaple svaté Terezie, kterou má na starosti stavební firma. Ale neznamená to, že by to šlo nějak mimo nás. Dvě sestry se pravidelně účastní kontrolních dnů a je to spojené s velkým množstvím rozhodování a rozlišování. Všechno, co se stavby týká, je poměrně vyčerpávající. Ale zároveň nám působí radost, když vlastně den za dnem vidíme, jak nám nový klášter roste před očima," popsala Proglasu s. Marie s tím, že hrubá stavba kláštera i kaple byla víceméně dokončena už na konci loňského roku.

„Teď ještě probíhají práce na fasádě a jinak se už proměňují hlavně interiéry. Loni jsme obdržely tolik darů, že jsme nyní mohly podepsat s firmou další smlouvu na dokončení interiéru kaple a důležitých rozvodů ve všech budovách kláštera. Ale finance ještě sháníme na vnitřky dvou křídel, jednoho s vrátnicí, hovornami a dílnami pro naši výrobu uměleckých předmětů a druhého se šesti celami," sdělila karmelitka z Drast.

Na pracích se podílí i samotné řeholnice. „Pokud jde o venkovní práce sester, ty se nyní zaměřují na udržování už obnovených částí pozemků a taky na kultivaci toho, co ještě zbývá. Například čistíme les, svážíme dřevo nebo otloukáme cihly, které se ještě budou hodit k použití. A tou největší úpravou, která nás letos čeká, je příprava terénu pro pěstební a květinovou zahradu a pro lesopark na klášterním pozemku," přiblížuje s. Marie a dodává, že se rozhodly co nejvíce prací dělat svépomocí, protože už na začátku jim bylo jasné, že finance z nekomerčního prodeje původního kláštera na Hradčanech jim na obnovu Drast stačit nebudou. „Začaly jsme se učit, čemu se jenom dalo. A právě použití strojů se ukázalo jako veliká pomoc, třeba právě bez traktoru a bobcatu, což je malý nakladač a bagr, který máme dlouhodobě půjčený, si vlastně mnohé práce už ani nedovedeme úplně představit. S traktorem nejdřív jezdily jenom dvě sestry, teď se nás už učí víc. Bobcat ovládají dvě sestry a motorovou pilu, která je tu taky nepostradatelná, jedna. Pak jsou ještě, už skoro polovinou komunity, hojně používané křovinořezy, strunové sekačky a další. Ta starost o klášterní pozemek bude po uzavření klauzury převážně na nás. Umět pracovat se zemědělskými stroji je tady vlastně nutnost," sdělila s. Marie. 

Sestry vnímají, že je tenhle projekt hodně přesahuje: „Jsme moc vděčné za každou modlitbu. To, že se dílo takhle daří, přičítáme právě síle modlitby a taky mimořádné pomoci svatého Josefa, kterému se denně svěřujeme. Pomocí je pak také rozšíření povědomí o našem projektu nebo finanční podpora příspěvkem na účet nebo na internetovou sbírku konanou na portálu donio.cz, anebo účastí na blízkém benefičním koncertu."

Podrobnosti o koncertu chystaném na 6. června i brigádách si poslechněte v rozhovoru, který se sestrou Marií vedla Kristina Kubačková.