Bude Velký pátek v Rakousku nově prohlášen státním svátkem?

Rakouští zákonodárci nyní dumají nad způsobem, jak situaci změnit. V Rakousku, kde je většina katolíků, je ročně 13 dnů pracovního volna, vázaných zejména na katolické svátky. Na Velký pátek mají ale volno pouze příslušníci dvou menších církví, v jejichž náboženské tradici má tento den zvláštní význam. Podle evropského soudu tato situace ale odporuje unijnímu právu. Rakouský zákon totiž umožňuje evangelíkům a starokatolíkům o tomto dni pracovat jen za podmínky, že obdrží zvláštní příplatek. Vláda prohlásila, že zváží další kroky až poté, co se s dnešním rozsudkem zevrubně seznámí. Opoziční sociální demokraté ovšem navrhují, aby byl Velký pátek dnem pracovního volna pro všechny. To by ovšem rakouskou ekonomiku stálo ročně 600 milionů eur. V parlamentu proto také zazněl názor, aby nový všeobecný svátek nahradil Velikonoční pondělí, což by se obešlo bez dodatečných nákladů.

Podle společného prohlášení čelných představitelů rakouských křesťanských církví by stačilo zrušit sporný příplatek pro členy menšinových církví. Není ještě jasné, jaký bude mít rozhodnutí lucemburského soudu dopad na pracovní volno pro Rakušany židovské víry o svátku Jom kipur, největším židovském svátku Dne smíření. Předseda izraelské náboženské obce se již nechal slyšet, že podle něj se rozhodnutí unijního soudu na Jom kipur nevztahuje. Vyznavači židovského náboženství totiž o tomto dni nemusí do práce kvůli ustanovením v kolektivní smlouvě, a nikoli ze zákona.

V České republice je Velký pátek veden jako státní svátek od roku 2016.