"Vždycky hledám, jak problém vyřešit," říká laureát Ceny Olgy Havlové Marek Navrátil

Ocenění Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové má vyzdvihnout osobnosti, které přes vlastní zdravotní znevýhodnění pomáhají ostatním. Marek Navrátil ho získal za rozsáhlé dobročinné aktivity, kterým se v neziskovém sektoru věnuje 25 let, a to navzdory růstové vadě. Jak svůj zdravotní hendikep vnímá, jak ovlivňuje jeho každodenní život a pohled na svět?

"Prostě hledám. Vždycky hledám. Každý den a každá hodina má své minipříběhy. Můžeme tomu říkat výzvy nebo těžkosti, ale vždycky se člověk musí posunovat každým krokem dál. Jsem člověk, který hledá, jak problém překonat," říká Marek Navrátil v souvislosti s pandemickou zkušeností pracovníka v sociálních službách i s ohledem na vlastní hendikep – růstové onemocnění a onemocnění dlouhých kostí, zastarale křivice.

Co přesně to znamená pro běžné denní fungování? Své zdravotní znevýhodnění komentuje Navrátil se smíchem: "Pohyb je bolestivý a navíc jsem malý. Svět tedy vidím z nižších, téměř dětských pater. Ovlivňuje to téměř všechno. Všechno, co visí výš než metr třicet nad zemí, je pro mě nedostižné. (...) Tak si dám něco pod nohy nebo někoho poprosím o pomoc."

Kdyby bylo udílení ceny Olgy Havlové na něm, ocenil by Marek Navrátil in memoriam svého kamaráda Milana Langera, který se před dvěma lety na vozíku vydal na pouť do do Santiaga se Compostela a na této cestě kvůli zdravotním komplikacím zemřel: "Já si ho strašně moc vážil, byl to vozíčkář s velmi těžkou vadou, která ovlivňovala celé jeho tělo. Přesto to byl člověk velmi pozitivní. Měl jsem to štěstí být mu nablízku, byli jsme sousedé v jednom domě. (...) Vždy mě fascinoval jeho přístup k životu, humor, nadhled nad těžkostmi. Byl pro mě velkým povzbuzením a vzorem, jak si se svým handikepem poradit."