Více neznalosti než zlé vůle - o náboženské svobodě v éře covidu
"Jde o přiměřenost zavedených opatření a nediskriminaci," vyjádřil Pavel Svoboda, docent Právnické fakulty UK, bývalý europoslanec a předseda Legislativní rady vlády k principu, jímž by se mělo řídit omezování náboženských shromáždění kvůli pandemii koronaviru. Hovořili jsme s ním o tom v souvislosti s nedávnými soudními rozhodnutími z USA a Francie, které označily postup státních autorit za nezákonný, či nepřiměřený.
"Právě pokud jde o srovnání s jinými omezeními, například s obchody, vidíme, jako kdyby na bohoslužby byla kladena přísnější kritéria, což je samozřejmě nepřijatelné. Tento přístup k svobodě vyznání mě ale ani příliš nepřekvapuje," uvedl Pavel Svoboda s poukazem na malý zájem Evropy o případy porušování náboženské svobody ve světě. "Reálně ten zájem o svobodu vyznání ve vztahu k ostatním lidským právům není úplně rovnoprávný," shrnul bývalý předseda právního výboru Evropského parlamentu s tím, že pozoruje určitou relativizaci náboženské svobody v západním prostředí, případně její nepochopení.
Podle něj by i v českém prostředí pomohlo, pokud by Ústavní soud nabídl v současné situaci výklad pravidel - Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, popisuje právo na svobodné vyznávání své víry, a to i při bohoslužbách a ve společenství ostatních lidí. Zároveň stanoví možnost tuto svobodu omezit, jde-li o zákonnou formu opatření nezbytného mj. k ochraně zdraví. "Je navýsost žádoucí, aby Ústavní soud přijal výklad české úpravy. Samozřejmě Ústavní soud se k tomu vyjádří v momentu, kdy dostane nějaký návrh, proto je důležité, aby i zezdola šla nějaká právní aktivita k Ústavnímu soudu," uvedl Pavel Svoboda. Skupina senátorů v říjnu podala podnět, který hodnotil tehdejší vládní nařízení v oblasti bohoslužeb jako nepřiměřená ve srovnání s jinými oblastmi veřejného života - jednalo se o omezení počtu účastníků na 100 a pozastavení hromadného zpěvu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný před časem avizoval, že jeho úřad upraví současné kvóty ve dvou nejnižších stupních epidemického skóre PES, aby odpovídaly zavedeným opatřením u dalších akcí.
Podle některých křesťanských organizací dochází v řadě zemí světa ke zneužívání protiepidemických opatření k útlaku náboženských menšin. Podle Pavla Svobody je třeba i u nás být ve střehu před militantním sekularismem, ale ve vztahu k dění kolem bohoslužeb jde spíše o menšinový jev. "Hlavně bychom neměli podceňovat edukativní stránku věci. Myslím si totiž, že je daleko méně zlé vůle ve veřejném prostoru než naprosté nevzdělanosti v té oblasti a s tím spojeným nezájmem o ni," uzavřel Pavel Svoboda.
Související články
Velký pátek jako osobní svátek zůstává, rozhodl rakouský Ústavní soud
Loňské rozhodnutí rakouské vlády o Velkém pátku proběhlo v souladu s ústavou země a zůstává v platnosti, oznámil dnes tamní Ústavní soud. Na něj se obrátili zástupci luteránské, reformované, metodistické a starokatolické církve s požadavkem zrušení aktuální právní úpravy. Ta Velký pátek, památku Kristova umučení, pokládá za běžný pracovní den s tím, že zaměstnanec může z náboženských důvodů nárokovat dovolenou.
