Velký pátek jako osobní svátek zůstává, rozhodl rakouský Ústavní soud
Loňské rozhodnutí rakouské vlády o Velkém pátku proběhlo v souladu s ústavou země a zůstává v platnosti, oznámil dnes tamní Ústavní soud. Na něj se obrátili zástupci luteránské, reformované, metodistické a starokatolické církve s požadavkem zrušení aktuální právní úpravy. Ta Velký pátek, památku Kristova umučení, pokládá za běžný pracovní den s tím, že zaměstnanec může z náboženských důvodů nárokovat dovolenou.
Tento režim takzvaného osobního svátku platí poté, co Evropský soud pro lidská práva zrušil jako diskriminační předchozí praxi, podle níž stát garantoval velkopáteční volno pouze členům některých nekatolických církví. Zástupci rakouské evangelické církve dnes uvedli, že zvažují záležitost znovu předat do Štrasburku. Stěžují si na to, že nezískali status vedlejších účastníků soudního řízení. Katolická církev, která je největší náboženskou skupinou v Rakousku, považuje současnou praxi za přijatelnou. V Česku došlo k zavedení velkopátečního volna v roce 2016.
Související články
Biskup Baxant vyzval k velkopátečnímu pokání za selhání církve
Litoměřický biskup Jan Baxant vyzval věřící v diecézi, aby letošní Velký pátek učinili „dnem mimořádného pokání a smíření, opravdového rozhodnutí bližním pomáhat, nikoliv je pohoršením zarmucovat“.
Glosa Jana Graubnera: Velkopáteční volno a křesťanská kultura
O velikonočním víkendu přinášíme na Proglasu rozhlasovou glosu olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. Uslyšíte ji na Bílou sobotu o půl osmé ráno a mimořádně odpoledne od 14 hodin, opakujeme v obvyklých časech: v noci na neděli v 1.45 a na velikonoční pondělí v 10 hodin.
Velkopáteční volno schválili i senátoři
Senátoři těsnou většinou schválili návrh skupiny lidoveckých poslanců, aby se Velký pátek, památka Kristova umučení, stal v Česku svátkem s režimem pracovního klidu. Norma také upravuje názvy některých významných dnů. Účinnosti nabyde poté, co ji podepíše prezident Miloš Zeman.
