Sudetoněmecká nota už dnes mnoho lidí nezajímá, říká Daniel Herman
Prezident Miloš Zeman minulý týden mezi výhradami, které má ke kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému, uvedl, že mu vadí, že Lipavský veřejně navrhl, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území ČR. Proč se sudetoněmecká otázka, tedy události 2. světové války a doby těsně po ní znovu dostaly na přetřes ? Šlo o prezidentův promyšlený tah, nebo to byla rána vedle ? Jak moc jsou staré křivdy stále živé ? O tom jsme hovořili s někdejším ministrem kultury Danielem Hermanem, který se česko-německým vztahům dlouhodobě věnuje.
"Musím říct, že mě celá ta otázka překvapuje. Je mi záhadou, že se ze strany prezidentské kanceláře takováto formulace objevila. Nevím, zda je z pera pana prezidenta nebo někoho jiného. Má zkušenost s ním je ale jiná," uvedl Herman a doplnil, že s Milošem Zemanem o věci hovořil v roce 2016. Prezident tehdy vyjádřil zcela odlišný názor, a vzhledem k tomu, že sudetoněmecké hnutí nemá žádné majetkové požadavky, není problém, aby se D. Herman coby člen vlády zúčastnil tehdejšího sudetoněmeckého krajanského sjezdu.
"Jsem přesvědčený o tom, že se v česko-německých vztazích a vztahu k našim bývalým krajanům udělal obrovský kus práce. Po třičvrtě století od konce války jsme postoupili velmi výrazně kupředu. Tato (sudetoněmecká, pozn. redakce) témata se objevují jen v předvolebním klání a já to považuji za nefér hru. Společnost může být klidná, ve skutečnosti žádný takový problém neexistuje," uvedl Herman.
Upozornil také na nutnost rozlišovat a vyhnout se paušalizaci. "Nesmí se dávat rovnítko mezi etnickou a politickou příslušností. Nacista nerovná se Němec, protože nacisté na prvním místě vyvražďovali německou demokratickou opozici, nakonec jako první v roce 1933 pro ni založili koncentrační tábor Dachau," zdůraznil. Poukázal také na to, že sám přitom pochází z částečně židovské rodiny, která mnoho svých členů za války v holokaustu ztratila.
Je přesvědčený, že s postupem času sudetoněmecká nota ztrácí na síle, k čemuž přispívá česko-německá spolupráce na státní úrovni i rozvoj občanské společnosti. "Většinu lidí to téma dnes už moc nezajímá, protože reálný problém to není. Pouze některé, okrajové kruhy ve společnosti se snaží tyto kostlivce oživovat a jde jim to stále hůře, protože vývoj jde jiným směrem, ke spolupráci v srdci Evropy. Když se podíváme na východ nebo jiných částí světa, vidíme, že je třeba tady v Evropě spolupracovat a ta spolupráce funguje velmi dobře," uzavřel Daniel Herman.
Celý rozhovor s ním si můžete poslechnout v audioarchivu.
Související články
Sudetoněmecká cena pro kardinála Schönborna
Cenu Karla IV., kterou uděluje Sudetoněmecké krajanské sdružení za zásluhy o spravedlivé uspořádání národů ve střední Evropě, dnes v rámci sudetoněmeckých dnů v bavorském Augšpurku převezme rakouský kardinál Christoph Schönborn.
Herman: Terezín má být varováním pro budoucnost
Památník Terezín je místem, které má nejen připomínat hrůzy holokaustu, ale také sloužit jako varování. Na dnešní připomínce 70. výročí vzniku památníku to řekl ministr kultury Daniel Herman.
Papež potvrdil mučednictví kněze ze Sudet Engelmara Unzeitiga
Papež František podepsal dekrety v deseti kauzách blahořečení, jimiž mučednictví či hrdinské ctnosti kandidátů nebo zázrak na jejich přímluvu. Jeden z dokumentů se týká kauzy rodáka z Hradce nad Svitavou Huberta Engelmara Unzeitiga (1911-45), který zemřel v nacistickém koncentračním táboře v Dachau, když se dobrovolně přihlásil do služby spoluvězňům nakaženým tyfem.
