Pýchová: Dokud nebudou mít děti kladný vztah ke škole, nezlepší se ani vzdělávací výsledky

15. června 2021 13+, Události Autor: Eva Svobodová

Zaměřit domácí školství více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život, snížit nerovnosti a umožnit maximální rozvoj potenciálu žáků a studentů - to jsou dva hlavní cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030. Nejen o nich jsme v pořadu 13+ hovořili s ředitelkou Stálé konference asociací ve vzdělávání Silvií Pýchovou.

V rámci této platformy vznikl právě před rokem projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+, který minulý týden přišel se dvěma strategickými body, jimiž chce zlepšit stav tuzemského školství. Jsou jimi tzv. střední článek a wellbeing. Silvie Pýchová Proglasu vysvětlila, co tyto pojmy znamenají:

„Střední článek má pomoci vytvořit přemostění mezi centrem, tedy ministerstvem školství, a lokální úrovní, což jsou zřizovatelé škol, kterých jsou u nás dva a půl tisíce. Mezi tím není nic. Náš školský systém je neuvěřitelně autonomní, což by mohlo být dobré, ale je také velice decentralizovaný, existuje v něm plno izolovaných nespolupracujících aktérů. Projekt je propojuje. Za úspěšný ho pak budeme považovat, pokud se začnou zlepšovat vzdělávací výsledky a snižovat nerovnosti. Wellbeing není úplně priorita, ale ze zahraničních zkušeností jsme přesvědčení, že pokud děti nebudou mít kladný vztah ve škole, nezlepší se ani jejich vzdělávací výsledky,“ vysvětlila. Dodala také, že wellbeing má dvě složky: samotné podmínky ve vzdělávání (atmosféra, vztahy mezi žáky navzájem či žáky a učiteli) a dovednosti, které žáci získávají. „Tam patří například to, jak dokážou překonávat překážky, mít odolnost proti zátěži. Na to, jak je získat, se totiž náš systém zatím příliš nezaměřuje. Nejen žáci ale i učitelé by měli být v psychickém a emocionálním zdraví,“ dodala Pýchová.

Důvodem proč se tímto tématem zabývat je podle ní skutečnost, že se v České republice dlouhodobě nedaří zlepšovat vzdělávací výsledky dětí. „Dokonce se nám ani nepovedlo naplnit cíle předchozích strategií, ať už byla Bílá kniha 2001, nebo Strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Teď přišla další, tedy na rok 2030 a dále. Nemáme v rukou dobré nástroje na zlepšení kompetencí dětí a snižování nerovností, jak toho dosáhnout,“ uvedla Silvie Pýchová. Právě proto je důležitý výše popsaný střední článek, který může tímto nástrojem být.

V rámci projektu pak na začátku června vyšla studie s názvem Sledování úrovně vzdělávání a wellbeingu ve vybraných zemích. Podle Pýchové je důležité inspirovat se právě v zahraničí. V kvalitě z hlediska studie vévodí Nizozemí, Finsko a Estonsko, z mimoevropských oblastí se pak zaměřila na kanadský stát Ontario a australský Nový Jižní Wales.

Proč je podle ředitelky platformy důležité změnit skladbu povinností ředitelů českých škol? Do jaké míry brzdí reformní snahy tuzemská legislativa? A jaké další překážky pro zlepšení vzdělání českých dětí existují? I o tom uslyšíte v záznamu pořadu 13+, který najdete v audioarchivu.