Osud "babických" kněží povzbuzuje mnohé ve víře, říká J. Janoušek

Osud "babických" kněží povzbuzuje mnohé ve víře, říká J. Janoušek
3. srpna 2021 13+, Události Autor: Eva Svobodová

Právě před 70 lety, 3. srpna 1951, začaly v Jihlavě popravy sedmi lidí odsouzených v tzv. babickém procesu. Smrt tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku z července téhož roku podala komunistická Státní bezpečnost jako spiknutí rolníků a katolických duchovních proti režimu a našla si tak záminku k tvrdému zakročení vůči nim. Mezi popravenými byli kněží František Pařil a Václav Drbola, v květnu 1952 k nim přibyl Jan Bula. 

U posledních dvou usiluje brněnská diecéze o jejich blahořečení. V pořadu 13+ jsme na toto téma hovořili s Josefem Janouškem, studentem Papežské Lateránské univerzity, který se svým bratrem Lukášem vydává bulletin Testimonium Martyrii zaměřený na svědectví o těchto kněžích.

Podle J. Janouška jsou na periodikum většinou pozitivní ohlasy: "Cítíme, že plní svůj účel, to znamená povzbudit lidi ve víře a vidět největší bohatství v duchovním odkazu. Co se týče svědectví, ozývají se lidé spíše ze světa, žádají například o jejich ostatky, někdo založil školu se jmény našich kněží. Občas se také objeví i někdo, kdo skutečně zažije životní setkání s Bohem a řekne, že se uzdravil na přímluvu Jana Buly a Václava Drboly.“ Protože oba kněží jsou mučedníci, není pro završení beatifikace potřeba dokazovat zázrak. Jinak je tomu v případě svatořečení. „Kdyby bylo zahájeno kanonizační řízení, pak by zázrak už potřeba byl. Tam by se určitě hodilo mít svědectví, které lze doložit z hlediska vědy. Proto bych chtěl poprosit, kdyby někdo o něčem takovém věděl či sám něco zažil, může nám napsat přes naše stránky,“ zdůraznil Janoušek.

Hlavní smysl bulletinu pak popsal takto: "Máme tu dva kněze, kteří nám mohou být velkým příkladem pro náš vlastní život a z jejichž pokladu můžeme čerpat inspiraci a nadšení pro víru. Proto se snažíme psát nejen historické články, ale i reflexi pro duchovní život, ptáme se kněží nebo rodin, co to pro ně znamená, jak oni žijí svoji víru tam, kde jsou."

Janoušek je také toho názoru, že veřejnost stále dostatečně dobře nezná osudy zavražděných kněží, což je zčásti následek dřívější očerňující komunistické kampaně: „Myslím si, že jakýsi informační šum a dezinformace mezi lidmi stále jsou. Chtěl bych proto ocenit mnohé spolky a sdružení, které se zabývají zločiny spáchanými v době komunismu. Myslím, že z hlediska historie je třeba stále tyto věci připomínat, i když forma stejně jako obsah té propagandy se mění. Nikdy nebudeme moci říct, že už jsme skončili. Je stále potřeba věci ukazovat v pravém světle.“

Odkaz justičních vražd, k nimž došlo 3. srpna 1951 je pro bohoslovce Josefa Janouška následující: „Pro mě osobně je to den, kdy člověk, který se na začátku svého kněžství rozhodl dát se cele Bohu i lidem, to stvrdil i vlastní krví. Je to pro mě svědectví o tom stát si za povoláním, které jsem od Boha dostal, a neodstoupit z cesty. Já sám se na kněžství připravuju, takže prosím Boha, abych z tohoto směru necouvl, až třeba přijdou těžkosti.“

Celý rozhovor s Josefem Janouškem si můžete poslechnout v audioarchivu.

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony