"Muž, který nepřijímal kompromisy" F. M. Davídek se narodil před sto lety

Dnes uplynulo sto let od narození katolického kněze Felixe Marii Davídka, významného představitele české podzemní církve. Byl tajně vysvěceným biskupem, ale vedle toho také lékařem, filozofem, biologem a velmi všestranným intelektuálem. Hodnocení jeho osobnosti vyvolává dodnes diskuze, není však pochyb o tom, že jeho role byla v dobách normalizace pro domácí katolickou církev klíčová. O F. M. Davídkovi a jeho významu jsme v pořadu 13+ hovořili s historikem Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu Akademie věd.
Přední český odborník na církevní dějiny 20. století Davídka charakterizoval takto: „Byl bezesporu charismatickou osobností. Také to byl velice schopný organizátor, protože se mu podařilo vytvořit velmi dynamické společenství, které se výrazně zapsalo do církevních struktur, byť těch neoficiálních, a to po celou dobu normalizace. Vysvětil celou řadu kněží, přestože byli později svěceni znovu sub conditione, tedy zpětně. Davídkova hlavní zásluha byla, že kolem sebe vytvořil živé společenství lidí.“ Zvláštní roli v Davídkově uvažování a pohledu na svět mělo podle J. Šebka vzdělání: „Snažil se klást důraz na to, aby věřící křesťané, zvláště mladí, byli dostatečně vzdělaní. Cítil velkou potřebu, aby lidé, kteří chtějí hlásat evangelium, byli na určité vzdělanostní a odborné úrovni. Proto také uvažoval o projektu katolické univerzity v Brně.“
Tyto plány zhatilo jeho uvěznění. V komunistických žalářích strávil F. M. Davídek 14 let, konkrétně období mezi roky 1950-1964. Na otázku, jak ho tato zkušenost poznamenala, J. Šebek odpověděl: „Byl to člověk, který se snažil žít a uskutečňovat své ideály radikálním způsobem. Jak ve vězení, tak později v podzemní církvi. Nebyl ochotný přijímat kompromisy. Proto se dostával do celé řady konfliktních situací s představiteli oficiální církve. Je však třeba říct, že i uvnitř Davídkovy podzemní církve byly tlaky a napětí. Je vidět že byl velmi kontroverzní postavou, která kontroverze dosahovala svou radikalitou.“
Za normalizace 70. a 80. let se Felix Maria Davídek ocitl v hledáčku Státní bezpečnosti. Jak však J. Šebek zdůraznil, nebyl zdaleka jediný, podobnému tlaku byla vystavena také „oficiální“ katolická církev: „StB si také uvědomila, že jeho aktivity nejsou vždy kladně přijímány v oficiálních církevních kruzích. Proto se snažila uměle ještě více vytvářet jeho negativní obraz. Což se pak naplno projevilo po roce 1989, “ podotknul. Toho už se ovšem F. M Davídek nedožil, zemřel v srpnu 1988 v pouhých 67 letech.
Jak hodnotí historik Davídkovy další aktivity, považované v rámci církve za nekonformní, jako svěcení ženatých mužů a také žen? Ovlivnilo to další postavení žen v církvi? A jak můžeme hodnotit jeho svěřování posvátného úřadu ženám v kontextu nejnovější úpravy kanonického práva, jež včera oznámil papež František? To se dozvíte ve druhé části dnešního pořadu 13+, který je k dispozici v našem audioarchivu.