Zemřel Vladimír Jukl, „generál“ slovenské podzemní církve

Vladimír Jukl se narodil 19. dubna 1925 v Bratislavě. Během studií se stal členem společenství Rodina, v němž se mladí studenti zabývali studiem ruštiny a východní liturgie a filosofie. Zde se Jukl seznámil s knězem a profesorem Tomislavem Kolakovičem. Oba muži se v roce 1944 zúčastnili Slovenského národního povstání, v němž chtěli navázat se sovětskými činiteli rozhovory o možnosti práce církve v Rusku, např. při obnově válkou zničené země. Po návratu z povstání začal Jukl studovat na vysoké škole v Praze, spolu se Silvestrem Krčmérym zde rozvinuli hnutí laického apoštolátu, tzv. katolickou akci. Kvůli spolupráci s P. Kolakovičem byli roku 1946 na měsíc zatčeni. „Pater Zvěřina jednou říkal, že za jejich činnost v období vysokoškolského studia v Praze po roku 1945 by si zasloužili papežské vyznamenání,“ komentoval toto období předseda Fóra křesťanských institucí František Neupauer.

Po nástupu komunismu byl Vladimír Jukl odsouzený k pětadvaceti letům vězení za vlastizradu, během nichž působil jako betonář v Jáchymovských dolech. Po předčasném propuštění začal společně se Silvestrem Krčmérym pracovat na systematickém budování podzemní církve. Na každé bratislavské fakultě vytvořili kroužek tajné církve, studenty školili k samostatnému zakládání těchto kroužků. Koncem 70. let existovala tajná církev jako organizovaná síť po celém Slovensku. „Nedemonstrovali jsme zjevně opoziční myšlení, spíše jsme nenápadně ovlivňovali myšlení lidí ve smyslu křesťanství,“ napsal později o své činnosti Jukl.  František Neupauer Juklovo počínání komentoval slovy: „Chtěli naplnit srdce člověka vírou. Tím automaticky vytlačili ideologii, která byla totalitní a zahlcovala srdce těch, kdo byli v područí komunistického režimu.“

Roku 1974 založil Vladimír Jukl a Silvestr Krčméry Společenství Fatima, které v současnosti působí jako sekulární institut na Slovensku, České republice, v Litvě, Rusku a Itálii.  Jukl stál u zrodu mnoha samizdatových časopisů, připravoval také pouť na Velehrad v roce 1985. Aktivně se též účastnil příprav na tzv. Svíčkovou demonstraci za náboženské a občanské svobody roce 1988.

Na památku úmrtí Vladimíra Jukla se nyní mladí lidé denně scházejí k modlitbě růžence: „Rozhodli jsme se, že bychom chtěli být v blízkosti Vladimíra Jukla a zároveň ukázat na jeho velikost a odkaz. Setkáváme se proto ve 21 hodin u Památníku svíčkové demonstrace a modlíme se zde růženec na tři úmysly. První jsou úmysly, za než se modlil a obětoval Vladimír Jukl. Druhým je, aby zde byli následovníci života, jakým Jukl žil. Třetím úmyslem, kteří mnozí z nás vnímáme a cítíme, je blahořečení Vladimíra Jukla,“ přiblížil František Neupauer, předseda Fóra křesťanských institucí.

Zádušní mši bude sloužit bratislavský arcibiskup Stanislav Zvolenský v úterý 8. května ve 12 hodin v Dómu sv. Martina v Bratislavě. Na stránkách Fóra křesťanských institucí www.fki.sk je možné zanechat smuteční kodolenci.

Článek s vedeonahrávkami je možné nalézt též na stránkách Ústavu paměti národa.