Dělat, co je v dané chvíli možné – i církevní školy se vracejí k distanční výuce

"Jsme mnohem lépe připraveni hned v úvodu. Distanční výuka je teď také povinná, máme nastavena pravidla pro její uskutečňování, způsob hodnocení a tak dále," srovnává předseda Asociace ředitelů církevních škol ČR Jiří Vojáček současnou situaci se stavem školství při první vlně koronaviru na jaře.
Vysoké a střední školy mají nařízenu distanční výuku a žáci druhého stupně základních škol ji mají střídavě s prezenčním vyučováním. Vláda ale chystá další restrikce, proslýchá se například o možnosti zastavit kontaktní výuku na prvním stupni ZŠ.
"Určitě je to nouze. Není to stav, který bychom si přáli nebo z něj měli velkou radost. Myslím si, že ta výuka je realizovatelná ve standardu, který se blíží kvalitě běžného stavu. Horší je to se zpětnou vazbou, zda žáci všechny aktivity udělali, vše pochopili a podobně," říká k tomu Jiří Vojáček, který vede komplex církevních škol kolem Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové. Podle něj by byla adaptace na distanční výuku problematická u menších dětí, pokud by došlo k jejímu nařízení na prvním stupni. "Když prvňáčci nebyli celé jaro, teď jsou v druhé třídě a kdyby po těch dlouhých prázdninách měli zase upadnout do distanční výuky, už by to mohl být vážnější problém," uvedl ředitel komplexu, jehož součástí je i základní škola. Dodal, že je v kontaktu s dalšími řediteli církevních škol, ale konkrétní situace kolem dopadu koronavirové situace na školství se řeší spíše regionálně. "Komunikujeme spíše na neformální bázi," přibližuje Vojáček.
Značnou komplikaci podle něj pro církevní školy představuje nařízená distanční výuky, pokud jde o snahu přidat ke vzdělávání přidanou hodnotu. "To ten současný stav podstatně nabourává a distančně se to dá řešit obtížně, protože to vychází z osobních vztahů. Není možné třeba sloužit mše svaté. Máme tedy problémy a jsou tu věci, kterým nedokážeme dostát, ale doufáme, že modlitbou se nám to podaří vyvážit," popisuje ředitel královéhradeckých církevních škol. "Mám pocit, že se nám daří být dobré mysli, nepodléhat nějakým depresím, snažit se udělat to, co je v dané chvíli možné, vzájemně se povzbuzovat, být v dobrém kontaktu. Samozřejmě s ubíhajícím časem je to stále náročnější," uzavírá Jiří Vojáček.