Debata 13+ o Ukrajině: Lze se jen domýšlet, co nastane, ani Putin se možná nerozhodl

"Přijde mi to spíše jako psychologická válka než nějaká reálná hrozba," řekl ke snižování počtu diplomatů a k výzvám k necestování na Ukrajinu Ondřej Soukup, který tuto zemi v předchozích dnech navštívil. "Na Ukrajině žádná panika neexistuje. Samozřejmě oni to berou vážně, každý z nich má nějaký plán B, C a D, ale sami říkají, že tyto plány mají od roku 2015. Panika na západě se pak nejvíc promítá na samotných Ukrajincích," dodal s poukazem na ekonomické ztráty spojené například s omezením letů do země. "Jde o to, zda Ukrajina trpí teď ekonomicky, nebo by potom trpěla válkou, to je myslím seriózní dilema," řekl Petr Kolář, který poukázal na rychlost, s jakou americké tajné služby uvolňují poznatky o možné invazi. "Může to být součást taktiky, aby si třeba Rusové řekli, že druhá strana ví a připravuje se na něco, co chystají. Nebo je to součást nějaké širší dezinformační zpravodajské hry, kdy samotní Rusové mohou ty informace účelově poskytovat druhé straně, aby byly zveřejňovány. Když se pak nic nestane, může Rusko říkat – vidíte, byla to zbytečná panika, Západ je posedlý válkou a chtěl vyvolat konflikt, i když jsme opakovaně ujišťovali, že se nic takového nechystáme udělat. Všechno je to vis maior, my se teď hodně domýšlíme a těch, kteří skutečně vědí, je nejspíš velmi málo," poznamenal Petr Kolář.

Ondřej Soukup připomněl, že obyvatelé Ruska nejsou válce s Ukrajinou nakloněni. "Vojenská dobrodružství s výjimkou anexe Krymu jsou v Rusku nepopulární, už pro válku na Donbasu to platilo," uvedl komentátor Hospodářských novin s tím, že tehdejší informace Moskvy o oficiální nepřítomnosti vojáků, nanejvýš dovolenkářů, byla určena i ruskému publiku. "Ruská propaganda je dostatečně robustní na to, aby vysvětlila v zásadě jakýkoli vývoj situace. Prezident Putin si vždycky nechával všechny možnosti otevřené, než přijal finální rozhodnutí. Je možné, že ani on sám to ještě neví," řekl Ondřej Soukup k otázce, jaké řešení musí ruský prezident přinést, aby uspokojilo tamní společnost. Pro Západ nevede rozumná cesta přes nějaké politické ústupky kolem možného ukrajinského členství v NATO, řekl Petr Kolář. "Ukrajina je suverénní stát, který má právo sám se rozhodnout, kam chce patřit. Už teď na ní pácháme zradu tím, že jsme nedokázali prosadit dodržení závazků budapešťského memoranda z roku 1994, kdy se Ukrajina výměnou za svou územní celistvost a integritu vzdala postsovětského jaderného arzenálu."

Jak na současnou situaci reaguje ukrajinská armáda? Může do konfliktu výrazněji promluvit případné ruské uznání nezávislosti povstaleckých republik na východě Ukrajiny, o kterém má zítra hlasovat moskevská Státní duma? Poslechněte si záznam celé debaty v dnešním 13+ v audioarchivu a podcastových aplikacích.