13+: S Martinem Vaňáčem o výběru katolických biskupů

Podle Martina Vaňáče se centralizovaný proces výběru, v němž hraje stěžejní roli vatikánský vyslanec a římská kongregace pro biskupy, začal výrazněji prosazovat až v posledních dvou staletích. Církevní praxe zná biskupy zvolené shromážděním kanovníků, ale také jiné formy, na kterých se podílí i světská moc, jak tomu bylo v době rakousko-uherské monarchie nebo v současné Číně. "To utajování procesu není dobrou vizitkou katolické církve," domnívá se Vaňáč, který připomíná praxi některých nekatolických církví postavenou často na volbě ze strany synodního shromáždění. "Zajímavé je, že římský biskup je v tomto výjimkou a volí ho sbor kardinálů," dodává teolog.

Připomíná také způsob, kterým vybírá svého patriarchu koptská pravoslavná církev - po zúžení výběru vrcholí losováním provedeným v rámci liturgického obřadu. Los přitom rozhodl také o doplnění apoštolského sboru o sv. Matěje, jak stojí ve Skutcích. "Bylo by to biblické a v určitém ohledu i spravedlivé, protože by v poslední fázi nerozhodovaly nějaké vnější tlaky," glosuje Martin Vaňáč případné zavedení takové praxe pro současnost. Za jednu z překážek pokládá obecný nedostatek vhodných kandidátů.

O proměně procedury výběru nositelů církevních úřadů se hovoří v souvislosti s reformou vatikánské kurie, jejíž přípravu nařídil papež František. Podle Martina Vaňáče by církev měla usilovat o takový systém, který by vyloučil zákulisní manipulace. Dodává, že transparentnost je žádoucí, má ale i své problematické stránky: "Když vnímáte, jak je společnost u nás, a to i v církevním prostředí rozhádaná a polarizovaná, mohlo by to větší otevření zase vést k vytváření různých stran a nesmiřitelných táborů. Je opravdu těžké, jakou variantu zvolit," říká Martin Vaňáč a své vystoupení uzavřel: "Nejde jenom o ta jmenování. V katolické církvi scházejí struktury, které by dávaly prostor dialogu a umožnily rozhodovací proces, jenž by byl procesem synodálním."