Poznámka: Žalobci a policie zabrousili na velmi tenký led

Ať už ze strany Jany Nagyové či dalších postav došlo ke spáchání trestného činu či nikoli (to nechť posoudí soud, dojde-li k němu), celá záležitost odhaluje jistou bezostyšnost, kterou současný politický život překypuje. Dobrou ukázkou je počínání prezidenta Miloše Zemana při jmenování tzv. vlády odborníků, nominace Jana Fischera na post ministra financí či veletoče sociální demokracie směrem k Rusnokově vládě. Pro co se dříve hledaly boční cestičky, se teď děje přímo před zraky veřejnosti, protože bezskrupulózní část politického spektra zjistila, že veškeré pobouření se přinejhorším neškodně vyzuří kdesi u piva (nebo v moderní alternativě sociálních sítí). Je libo ještě jednu ukázku? Poslanec Věcí veřejných Michal Babák pronesl v televizní debatě velmi nevkusný a hloupý výrok - kritizoval ho za to kdekdo, ale není zřejmé, že by se výrazně ozval někdo z 58 tisíc voličů VV v Jihomoravském kraji nebo z těch 1910, kteří svým preferenčním hlasem Babáka do sněmovny (a tím i do televizních politických debatách) posadili.

Problém ovšem spočívá v tom, že velmi měkne led, po kterém se celá krasojízda prohání. Politika ztrácí poslední zbytky důvěry a ke všemu se na tento tenký led - jak se zdá - vydávají i žalobci, celá justice a vedení policie. Vždycky může mít zejména paranoidní část společnosti dojem, že ten či onen pracuje v něčím žoldu, ačkoli oficiální plat pobírá od daňových poplatníků. Jistě to není obecný stav, ale poslední počínání některých státních zástupců, soudců a velitelů elitních policejních útvarů tento pocit prostě posiluje, zvláště když jejich vyjádření obsahují směs tajemné vševědoucnosti, arogance a nechuti skládat účty veřejnosti, která na to však má plné právo. Politici přehnaně valnou pověst neměli nikdy, že se k nim přidává stav státních zástupců, soudců a policistů, není dobře - obyvatelé potřebují ve veřejném prostoru nějakou oporu a hasiči a jiné úctyhodné profese to samotní nevytrhnou. (Teď navíc ani řadoví policisté příliš nezazářili - pohled na potetovaná agresivní individua v civilu řešící obušky na českobudějovickém sídlišti Máj konflikty, které předtím dotyční pánové - nikterak nepřipomínající muže zákona - sami vyvolali, nepřináší obzvláštní důvěru v platnost hesla Pomáhat a chránit nepozvednou).

A ještě k expremiéru Nečasovi - po odchodu z vlády odhodil slovní diplomacii a také se začal veřejně hlásit k Janě Nagyové jako ke své partnerce. Těžko říci, zda se tak rozhodl proto, že naznal pravdivost přísloví o tajení šídla v pytli, v každém případě jde z větší části o soukromou věc (na vyšetřovatelích je, aby zjistili, jak to bylo se sledováním Nečasovy manželky a na veřejnosti, aby se dle svého nejlepšího mínění postavila k případné expremiérově snaze o nový poslanecký mandát). Chybí ještě jedna věc - soud se zabývá nemravně vysokými odměnami, které Nagyová pobírala, ovšem v roli obžalované není ani ona, ani ten, který jí z veřejného rozdával, ale lidé, kteří tuto skandální skutečnosti prý nezákonně vynesli. Nyní, když je zřejmé, že nešlo jen o "vlivnou úřednici blízkou premiérovi", ale přímo o jeho milenku, si veřejnost od Petra Nečase zaslouží poctivé vyjádření k této kauze, která ho i v době největšího politického klidu zřetelně rozrušovala. I když snad jde v kontextu dalších průšvihů o drobné, slovo k této věci by mělo zaznít - i kvůli částečnému zacelení trhlin v ledu politického života, pod nímž se skrývá mimořádně nepříjmná studená koupel.

Filip Breindl